... a otázky spojené se vzájemnou porovnatelností výsledků měření a s prohlášením o shodě s technickými specifikacemi. Základním cílem tohoto sborníku je poskytnout – pokud možno – komplexní přehled základních informačních zdrojů týkajících se nejistot měření a provést všeobecné shrnutí současných poznatků týkajících se vyhodnocování, stanovování a uvádění nejistot měření. V neposlední řadě se dále tato práce zabývá podrobněji záležitostmi souvisejícími s metrologií a některými specifickými problémy spojenými s nejistotami měření. Jde zejména o velmi důležitou problematiku související s nejlepšími měřicími schopnostmi (BMC), popř. s kalibračními a měřicími schopnostmi (CMC), což jsou velmi důležité údaje, které mají velký význam z hlediska porovnatelnosti výkonnosti metrologických pracovišť, a dále ...
Neříkáme
totiž, pokud někom chceme, aby někam přišel pokud možno
např. kvalitě
měřidla. znamená, tvrzení, správnost neříká
nic např. konvenčně pravou hodnotou. Nelze smysluplně hovořit správnosti měření, pokud není
pravá hodnota měření známa nebo poznatelná.
Chyba měření rozdíl mezi hodnotou měření pravou hod-
notou popř.SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE 2005
32
Pokusme tedy závěrečné shrnutí této důležité problemati-
ky. Bývá často tvrze-
no, správnost vztahuje měření neříká nic např.
Správnost vztahuje vždy vztahu jednotlivého měření
k pravé hodnotě veličiny (měření).
Přesnost souvisí opakovatelností měření jejímu vyhodnoce-
ní nepotřebujeme vůbec znát pravou hodnotu měření. Skutečnost je
taková, kvalitě měřidla neříká nic pravdivost. zajímavé, chyba
měření nemá žádný význam pohledu diskuse prvotních expe-
rimentálních výsledcích měření.
Na závěr pouze jedna poznámka. hovorové češtině tom,
jak čeština používána, slovo „přesnost“ naprosto jiný význam
než ten, který uveden termínu „přesnost“ výše., ale celkovou chybu prostě tomto případě neznáme. Výše jsme však ukázali, správnost zahrnuje facto
přesnost pravdivost. tak není možno disku-
tovat chybě. Hlavním smyslem vědy objevovat nové skutečnosti. Jenže věda ně-
čem jiném. druhé straně
měřidlo může být skutečně velmi kvalitní, přitom výsledky jeho
měření mohou být velmi vzdáleny pravé hodnotě (je třeba zavést
korekci). správnosti musíme znát pra-
vou hodnotu, abychom mohli mluvit chybě.
A jsou-li objevené skutečnosti skutečně nové, pak zpravidla pra-
vou hodnotu veličiny předem neznáme. Nakonec každý může internetu přesvědčit, jak nejednot-
ný přístup výkladu této problematiky, nejenom ČR. hodin ráno, přijít „správně šest“, ale říkáme, že
má přijít „přesně šest“ žádném případě nepočítáme tím,
. Kryje totiž
s obsahem, který výše přiřazujeme termínu „správnost“. Pokud hodiny odvozující čas
z polohy slunce odbijí hodin okamžiku, kdy slunce nadhlav-
níku, pak říkáme, hodiny jdou správně (je ale fakt, češtině
je zvykem této souvislosti používat hovorové řeči spíše slůvko
přesně). kvalitě měřidla, není tak docela pravdivé. Samozřejmě známe různé systematické chyby, které
se projevují, opakovaným měřením můžeme stanovit statistickou
chybu atd
