ÚNMZ: Nejistoty, přesnost, správnost měření ...

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

... a otázky spojené se vzájemnou porovnatelností výsledků měření a s prohlášením o shodě s technickými specifikacemi. Základním cílem tohoto sborníku je poskytnout – pokud možno – komplexní přehled základních informačních zdrojů týkajících se nejistot měření a provést všeobecné shrnutí současných poznatků týkajících se vyhodnocování, stanovování a uvádění nejistot měření. V neposlední řadě se dále tato práce zabývá podrobněji záležitostmi souvisejícími s metrologií a některými specifickými problémy spojenými s nejistotami měření. Jde zejména o velmi důležitou problematiku související s nejlepšími měřicími schopnostmi (BMC), popř. s kalibračními a měřicími schopnostmi (CMC), což jsou velmi důležité údaje, které mají velký význam z hlediska porovnatelnosti výkonnosti metrologických pracovišť, a dále ...

Vydal: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Autor: Úrad pro normalizaci a měření

Strana 32 z 69

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Bývá často tvrze- no, správnost vztahuje měření neříká nic např. Jenže věda ně- čem jiném.SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE 2005 32 Pokusme tedy závěrečné shrnutí této důležité problemati- ky. konvenčně pravou hodnotou. Pokud hodiny odvozující čas z polohy slunce odbijí hodin okamžiku, kdy slunce nadhlav- níku, pak říkáme, hodiny jdou správně (je ale fakt, češtině je zvykem této souvislosti používat hovorové řeči spíše slůvko přesně). Kryje totiž s obsahem, který výše přiřazujeme termínu „správnost“. Správnost vztahuje vždy vztahu jednotlivého měření k pravé hodnotě veličiny (měření). Neříkáme totiž, pokud někom chceme, aby někam přišel pokud možno např. Samozřejmě známe různé systematické chyby, které se projevují, opakovaným měřením můžeme stanovit statistickou chybu atd. správnosti musíme znát pra- vou hodnotu, abychom mohli mluvit chybě. zajímavé, chyba měření nemá žádný význam pohledu diskuse prvotních expe- rimentálních výsledcích měření. tak není možno disku- tovat chybě. A jsou-li objevené skutečnosti skutečně nové, pak zpravidla pra- vou hodnotu veličiny předem neznáme. hodin ráno, přijít „správně šest“, ale říkáme, že má přijít „přesně šest“ žádném případě nepočítáme tím, . druhé straně měřidlo může být skutečně velmi kvalitní, přitom výsledky jeho měření mohou být velmi vzdáleny pravé hodnotě (je třeba zavést korekci). Na závěr pouze jedna poznámka. Chyba měření rozdíl mezi hodnotou měření pravou hod- notou popř. Přesnost souvisí opakovatelností měření jejímu vyhodnoce- ní nepotřebujeme vůbec znát pravou hodnotu měření., ale celkovou chybu prostě tomto případě neznáme. Výše jsme však ukázali, správnost zahrnuje facto přesnost pravdivost. Hlavním smyslem vědy objevovat nové skutečnosti. Nelze smysluplně hovořit správnosti měření, pokud není pravá hodnota měření známa nebo poznatelná. znamená, tvrzení, správnost neříká nic např. kvalitě měřidla. kvalitě měřidla, není tak docela pravdivé. Skutečnost je taková, kvalitě měřidla neříká nic pravdivost. hovorové češtině tom, jak čeština používána, slovo „přesnost“ naprosto jiný význam než ten, který uveden termínu „přesnost“ výše. Nakonec každý může internetu přesvědčit, jak nejednot- ný přístup výkladu této problematiky, nejenom ČR