... a otázky spojené se vzájemnou porovnatelností výsledků měření a s prohlášením o shodě s technickými specifikacemi. Základním cílem tohoto sborníku je poskytnout – pokud možno – komplexní přehled základních informačních zdrojů týkajících se nejistot měření a provést všeobecné shrnutí současných poznatků týkajících se vyhodnocování, stanovování a uvádění nejistot měření. V neposlední řadě se dále tato práce zabývá podrobněji záležitostmi souvisejícími s metrologií a některými specifickými problémy spojenými s nejistotami měření. Jde zejména o velmi důležitou problematiku související s nejlepšími měřicími schopnostmi (BMC), popř. s kalibračními a měřicími schopnostmi (CMC), což jsou velmi důležité údaje, které mají velký význam z hlediska porovnatelnosti výkonnosti metrologických pracovišť, a dále ...
Na závěr pouze jedna poznámka. Hlavním smyslem vědy objevovat nové skutečnosti. Pokud hodiny odvozující čas
z polohy slunce odbijí hodin okamžiku, kdy slunce nadhlav-
níku, pak říkáme, hodiny jdou správně (je ale fakt, češtině
je zvykem této souvislosti používat hovorové řeči spíše slůvko
přesně). zajímavé, chyba
měření nemá žádný význam pohledu diskuse prvotních expe-
rimentálních výsledcích měření. hovorové češtině tom,
jak čeština používána, slovo „přesnost“ naprosto jiný význam
než ten, který uveden termínu „přesnost“ výše. Kryje totiž
s obsahem, který výše přiřazujeme termínu „správnost“. kvalitě
měřidla. Skutečnost je
taková, kvalitě měřidla neříká nic pravdivost. kvalitě měřidla, není tak docela pravdivé.SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE 2005
32
Pokusme tedy závěrečné shrnutí této důležité problemati-
ky. konvenčně pravou hodnotou. tak není možno disku-
tovat chybě. druhé straně
měřidlo může být skutečně velmi kvalitní, přitom výsledky jeho
měření mohou být velmi vzdáleny pravé hodnotě (je třeba zavést
korekci). Jenže věda ně-
čem jiném. Neříkáme
totiž, pokud někom chceme, aby někam přišel pokud možno
např.
Správnost vztahuje vždy vztahu jednotlivého měření
k pravé hodnotě veličiny (měření). Samozřejmě známe různé systematické chyby, které
se projevují, opakovaným měřením můžeme stanovit statistickou
chybu atd. Výše jsme však ukázali, správnost zahrnuje facto
přesnost pravdivost. správnosti musíme znát pra-
vou hodnotu, abychom mohli mluvit chybě. Bývá často tvrze-
no, správnost vztahuje měření neříká nic např. Nakonec každý může internetu přesvědčit, jak nejednot-
ný přístup výkladu této problematiky, nejenom ČR., ale celkovou chybu prostě tomto případě neznáme. hodin ráno, přijít „správně šest“, ale říkáme, že
má přijít „přesně šest“ žádném případě nepočítáme tím,
.
A jsou-li objevené skutečnosti skutečně nové, pak zpravidla pra-
vou hodnotu veličiny předem neznáme.
Chyba měření rozdíl mezi hodnotou měření pravou hod-
notou popř.
Přesnost souvisí opakovatelností měření jejímu vyhodnoce-
ní nepotřebujeme vůbec znát pravou hodnotu měření. znamená, tvrzení, správnost neříká
nic např. Nelze smysluplně hovořit správnosti měření, pokud není
pravá hodnota měření známa nebo poznatelná
