... a otázky spojené se vzájemnou porovnatelností výsledků měření a s prohlášením o shodě s technickými specifikacemi. Základním cílem tohoto sborníku je poskytnout – pokud možno – komplexní přehled základních informačních zdrojů týkajících se nejistot měření a provést všeobecné shrnutí současných poznatků týkajících se vyhodnocování, stanovování a uvádění nejistot měření. V neposlední řadě se dále tato práce zabývá podrobněji záležitostmi souvisejícími s metrologií a některými specifickými problémy spojenými s nejistotami měření. Jde zejména o velmi důležitou problematiku související s nejlepšími měřicími schopnostmi (BMC), popř. s kalibračními a měřicími schopnostmi (CMC), což jsou velmi důležité údaje, které mají velký význam z hlediska porovnatelnosti výkonnosti metrologických pracovišť, a dále ...
i rozpory problémy při praktickém odhadování, stanovování
a uvádění nejistot měření. Pokud bychom ale trvali tom,
že chceme získat interval, kterém zcela určitě nachází pravá
. dalším textu budeme
dále vycházet terminologických doporučení Terminologické ko-
mise ÚNMZ.1 Úvod
Účelem této kapitoly není žádném případě uvádět znovu to,
co bylo transparentněji, lépe podrobněji uvedeno dokumen-
tech zmíněných kapitole Účelem této kapitoly zamyslet se
nad některými problémy, které vazbě problematiku nejis-
tot měření vyskytují které způsobují určitá nedorozumění, popř. Ponecháme-li stranou filozo-
fickou skutečnost, předmět našeho zájmu mění již tím, se
ho pokoušíme pozorovat tedy např.
Žádné měření není své podstaty absolutně správné vzta-
hu správnosti přesnosti viz dále). PROBLEMATIKA NEJISTOT MĚŘENÍ OBECNĚ
4.SBORNÍKY TECHNICKÉ HARMONIZACE 2005
19
4. pomocí příslušných korekcí těchto chyb), protože
jinak takový výsledek měření může být pravé hodnotě měřené ve-
ličiny značně vzdálen. Také jde vysvětlení vzájemného vzta-
hu chyb měření, nejistot měření, správnosti, přesnosti dalších dů-
ležitých pojmů atd. Současně třeba uvést, zde používána
celá řada termínů pojmů, jejichž definice lze nalézt dokumen-
tech zmíněných kapitole výjimky zde nejsou definice
těchto termínů pojmů znovu uváděny. Zde třeba doplnit, toto platí předpokladu, že
se nám podařilo odstranit všechny nejdůležitější zdroje systematic-
kých chyb (např. třeba měřit), pak třeba
vzít úvahu to, při měření existuje celá řada vlivů pohledu
pozorovatele vnějších vnitřních), které probíhajícího měřicí-
ho procesu projevují formou odchylky mezi naměřenou hodnotou
měřené veličiny její pravou hodnotou. Toto rozmezí (interval), které pak mož-
no racionálně přiřadit dané hodnotě měřené veličiny nazýváme
nejistotou měření podle GUM být tento interval vázán na
číselně danou hodnotu pravděpodobnosti pokrytí neznámé pra-
vé hodnoty tímto intervalem. Výsledek měření pak
v závislosti použitém měřidle, použité měřicí metodě dalších
reálných faktorech měření pohybuje určitém rozmezí kolem pra-
vé hodnoty
