Tato publikace je překladem příručky „Metrology – in short”, 3rd
edition. Proti originálu je doplněna kapitolami, které se vztahují
ke konkrétnímu prostředí a problematice metrologie v České republice.
Tento přístup se osvědčil už při vydání „Metrologie v kostce“
v roce 2002, která byla doplněným překladem originálu z roku
1998 (anglicky vydán r. 2000). Český metrologický institut tehdy
vydal publikaci v nakladatelství Sdělovací technika v počtu 2000
výtisků a o její užitečnosti a popularitě svědčí to, že byla brzy rozebrána.
Množství potom
může být nastaveno podle různých požadavků měnícího místa
v terénu.
Evropské požadavky postupy posuzování shody jsou určeny
Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES, dodatkem
MI-004 (MID), kontrola měřidel tepla při užívání pak regulována
národními předpisy.
Inovace s využitím metrologie významně přispěly k vývoji inteli-
gentních rozmetadel hnojiv.Metrologie kostce
100
4.
. Tato nadspotřeba často neúmyslná
a dochází k ní vinou nepřesnosti rozmetadel pro různé pozemky
a různé typy hnojiva. Měření množství hnojiva, procházejícího rozmetadlem je
kombinováno s určováním pozice stroje poli.
Tento vývoj snížil následně nejistotu použitého hnojiva hektar
z 5 nemusí zdát mnoho, ale uvážíme-li spotřebu
15,6 milionů tun komerčních hnojiv, spotřebovaných v 15 zemích
EU v roce 2001, pak použití nových rozmetadel v tomtéž období
snížilo spotřebu z 15,6 milionů tun 14,9 milionů tun, tedy o 4,5 %
a vedlo k úspoře několika set milionů eur.
Nadměrná spotřeba hnojiv nákladná pro zemědělce zvyšu-
je znečištění prostředí a jeho ničení splachem hnojiv vodních
toků a na sousední pozemky.5 MĚŘIDLA TEPLA
Inteligentní řízení měřičů tepla
Inteligentní řešení měřidel teple může snížit náklady pro stovky
milionů lidí v severní Evropě a v jiných chladných částech světa.4 HNOJIVA
Přesné měření může ušetřit 700 000 tun hnojiv ročně
Přesná rozmetadla hnojiv omezí vliv hnojiv životní prostředí
a zlepší hospodárnost v zemědělství.
4. Různé nároky množství hnojiva jsou určovány zá-
kladě ročního mapování výnosu sklizně v předchozích letech. Řešení spočívalo v měření hmotnos-
ti hnojiva rozmetaného hektar a ve vývoji a validaci metody
měření. Výsledek byl přínosem
pro zemědělce i pro společnost jako celek, zvýšil zisk zemědělců
a snížilo zatížení životního prostředí
