PŘÍRUČKA
pro uplatňování
směrnice Rady 89/336/EHS. Směrnice se stala závaznou k 1. lednu 1996 a z toho důvodu je nyní dosaženo „úplné“
harmonizace. Elektromagnetická kompatibilita je však skutečnou otázkou značné složitosti.
Kromě toho je oblast působnosti směrnice mimořádně široká včetně všech druhů elektrických
a elektronických zařízení, systémů a dokonce instalací obsahujících elektrické nebo
elektronické součástky. Konečně mnoho výrobků, které spadají do oblasti působnosti této
směrnice, je rovněž předmětem plnění požadavků spadajících do oblasti působnosti dalších
směrnic: směrnice pro nízké napětí, směrnice pro strojní zařízení apod. Z toho důvodu vznikla
naléhavá potřeba vypracovat podrobnou příručku týkající se podstatných aspektů praktického
uplatňování směrnice o elektromagnetické kompatibilitě.
Příručka usiluje o vybudování společného shodného postoje pro usnadnění účinného
a důsledného uplatňování směrnice všemi, kterých se to týká. Směrnice byla vypracována péčí
Komise s přispěním a souhlasem expertů příslušných správních orgánů členských států,
průmyslu, schvalovacích orgánů a evropských normalizačních organizací. Přál bych si, abych
měl příležitost jim všem poděkovat.
Doufám, že uvedený dokument tímto skutečně usnadní uplatňování směrnice, čímž
pozvedne na vyšší úroveň konkurenceschopnost příslušných průmyslových odvětví a povede
k většímu uspokojení uživatelů a spotřebitelů. Tento dokument rovněž usnadní předběžné
vyjednávání o přistoupení zemí východní Evropy pomocí osvěty, aby tak byl lépe pochopen
náš přístup k EMC. Komise bude pokračovat v důkladném sledování vývoje a pokroku v této
oblasti.
základě obou
následujících kritérií, která rovněž brala úvahu při zpracování norem pro EMC:
1., které
neobsahují elektromagneticky aktivní součástky. Přitom tato
zařízení stejně podléhají dalším technickým opatřením včetně těch, která jsou obsažena
ve výrobkových normách bez ustanovení EMC (např. zkoušky částečných výbojů)
a neobsahují elektronické součástky, jež jsou elektromagneticky aktivní. týče odolnosti, zkušenost ukazuje, takový přístroj pracuje uspokojivým
způsobem při vnitřní povaze svých fyzikálních vlastností, aniž byla třeba doplňující
opatření pro použití podle návodu výrobce určeném elektromagnetickém prostředí.
■ Ruční spínače: spínače spotřebičích, spínače pro domácnost budovy atd. Úroveň vyzařování při vlastní povaze fyzikálních vlastností způsobu práce (bez
vnitřních ochranných opatření, jako jsou filtrace nebo stínění) hluboko pod
nejpřísnějšími mezemi příslušných norem pro EMC.4.
22)
Výrobci měli být vědomi, charakteristiky instalace takových zařízení mohou mít velice významný
dopad chování systému, něhož jsou instalovány.1 Praktická kritéria názorné příklady
Následující přístroje, přestože měly principiálně podléhat platnosti této směrnice,
mohou být považovány vyjmuté její oblasti působnosti.
■ Ochranné zařízení, které vytváří pouze přechodná rušení, velmi krátkou dobu
(např.
Názorné příklady:
a) Pojistky.
45
. během přerušování zkratového proudu nebo při abnormálních situacích
v obvodu.4 Doplňující praktická kritéria (přijatá konsensem) pro vyjmutí zařízení
z oblasti působnosti směrnice EMC
5.
2.
5.
■ Vysokonapěťová zařízení, nichž možné zdroje rušení vznikají pouze důsledku
místních poruch izolace, nimž může docházet důsledku procesu stárnutí. Toto zařízení přitom neobsahuje elektronické součástky, které jsou
elektromagneticky aktivní.Příručka pro uplatňování směrnice Rady 89/336/EHS
Bezprostřední uplatnění této definice umožňuje platnosti směrnice EMC vyloučit
například následující zařízení, neboť zřejmé, neobsahují žádnou aktivní elektronickou
část:
a) kabely kabelové systémy22)
, kabelová příslušenství,
b) zařízení obsahující pouze odporové zátěže bez automatických spínacích zařízení; např.
jednoduchá topidla pro domácnost, která nemají žádné ovládací zařízení, termostat nebo
ventilátor,
c) baterie akumulátory.
b) Vypínače jističe bez elektronických částí nebo elektromagneticky aktivních
součástek
