V publikaci jsou popsány základní typyměničů s nucenou komutací, metodikajejich návrhu a výpočtu. Dále jsou zdeuvedeny regulátory napětí, řídicí systém yměničů km itočtu, řešeny jsou i otázkychování a volby asynchronního motoru,včetně příkladů pohonů s těm ito měniči.Publikace je určena inženýrům, technikůma konstruktérům, kteří pracujív této nové oblasti elektrických pohonů.
První
obvod (C2, 19, i?is, T2) konstantní vybíjecí dobu mnohem menší, . výstupu střídače transformátor
pro zvýšení výstupního napětí jmenovitou hodnotu napětí motoru. Obvod
regulace kmitočtu musí podstatě zajistit změnu konstantního napětí na
vstupu řídicího generátoru. stlačení
tlačítka VYP kondenzátor znovu nabije obvod znovu připraven pro
zapnutí minimální velikostí napětí. zapnutí spínače řídicí
obvod napájecího usměrňovače zabezpečí, vstup střídače bude přiváděno
minimální napětí. Zapnutím spínače také připojí zátěž rozepnou se
kontakty S2v obvodu pro řízení kmitočtu.
Kmitočet výstupního napětí mění řídicími obvody, které stejně jako
u předchozího zapojení skládají fázovacích obvodů, řídicího generátoru
a obvodu pro řízení správného poměru mezi výstupním napětím kmitočtem
měniče. stejnou ča
sovou konstantou také klesá napětí výstupu měniče kmitočtu.
Obvod pro regulaci kmitočtu pracuje následujícím způsobem: oka
mžiku zapnutí síťového spínače jsou kontakty spínače zapnuté pře
mosťují neregulovatelnou část děliče všechny odpory přepínače P2. Tranzistor spolu odpory tvoří napěťový
dělič, jehož regulačním členem tranzistor T3.
Střídač tentokrát zapojení komutačními obvody LC. stisknutí tlačítka „ZAP“ sepnutí bude střídači
nastaven maximální kmitočet minimální napětí. Při mini
málním bázovém odporu vstupní napětí emitorového sledovaěe minimální,
což odpovídá minimálnímu kmitočtu řídicího generátoru. Tím dosáhne toho,
že kmitočet měniče rychle sníží minimální velikost, pak vybíjecí
časovou konstantou kondenzátoru (vybíjení probíhá obvodem C3, Rig,
R2o báze tranzistoru T2) začne zvyšovat velikost zvolenou přepínačem
P2*
Při regulaci kmitočtu měniče směrem nahoru její rychlost dána také vybí
75
. Vztah mezi
napětím kmitočtem dán mechanickou vazbou mezi nastavovacími členy
pro napětí kmitočet (je použit dvojitý mnohopolohový přepínač).motoru zvyšuje, také regulace jelio otáčivé rychlosti směrem nahoru nezávisí
na rychlosti přestavování přepínače P1? ale dána vybíjecí časovou konstan
tou. Při zvětšování bázo
vého proudu kmitočet zvyšuje.
U tohoto měniče napětí mění tak, aby platilo konst. Funkce tohoto
zapojení podrobně popsána kap.než je
vybíjecí nabíjecí časová konstanta kondenzátoru C3. Bázový proud tranzistoru T3
se mění přepínačem P2, němuž jsou připojeny odpory R2i R36. Regulační činnost plní tranzistor T3zapojený jako
emitorový sledovaě. Napětí vstupu emitorového sle
dovaěe začne měnit způsobem daným dvěma časovými obvody. Při zmenšování otáčivé rychlosti vzrůstá bázový proud tranzistoru T*
s časovou konstantou, jejíž minimální velikost T<jo CiR2. Tento
stav odpovídá maximálnímu nastavenému kmitočtu, neboť vstup emitoro
vého sledovaěe přiváděno maximální napětí. Tento režim zajistí spoleh
livý rozběh střídače
