Tyristorové měniče kmitočtu pro regulaci motorů s velkou otáčivou rychlostí

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V publikaci jsou popsány základní typyměničů s nucenou komutací, metodikajejich návrhu a výpočtu. Dále jsou zdeuvedeny regulátory napětí, řídicí systém yměničů km itočtu, řešeny jsou i otázkychování a volby asynchronního motoru,včetně příkladů pohonů s těm ito měniči.Publikace je určena inženýrům, technikůma konstruktérům, kteří pracujív této nové oblasti elektrických pohonů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Sandler, Avvakumová, Kudrjajcev, Nikolskij

Strana 74 z 114

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
stejnou ča­ sovou konstantou také klesá napětí výstupu měniče kmitočtu. Zapnutím spínače také připojí zátěž rozepnou se kontakty S2v obvodu pro řízení kmitočtu. Regulační činnost plní tranzistor T3zapojený jako emitorový sledovaě. Při zmenšování otáčivé rychlosti vzrůstá bázový proud tranzistoru T* s časovou konstantou, jejíž minimální velikost T<jo CiR2. Funkce tohoto zapojení podrobně popsána kap. Kmitočet výstupního napětí mění řídicími obvody, které stejně jako u předchozího zapojení skládají fázovacích obvodů, řídicího generátoru a obvodu pro řízení správného poměru mezi výstupním napětím kmitočtem měniče.než je vybíjecí nabíjecí časová konstanta kondenzátoru C3. Při mini­ málním bázovém odporu vstupní napětí emitorového sledovaěe minimální, což odpovídá minimálnímu kmitočtu řídicího generátoru. výstupu střídače transformátor pro zvýšení výstupního napětí jmenovitou hodnotu napětí motoru. První obvod (C2, 19, i?is, T2) konstantní vybíjecí dobu mnohem menší, . U tohoto měniče napětí mění tak, aby platilo konst. zapnutí spínače řídicí obvod napájecího usměrňovače zabezpečí, vstup střídače bude přiváděno minimální napětí. Při zvětšování bázo­ vého proudu kmitočet zvyšuje. Obvod pro regulaci kmitočtu pracuje následujícím způsobem: oka­ mžiku zapnutí síťového spínače jsou kontakty spínače zapnuté pře­ mosťují neregulovatelnou část děliče všechny odpory přepínače P2. Tranzistor spolu odpory tvoří napěťový dělič, jehož regulačním členem tranzistor T3. stlačení tlačítka VYP kondenzátor znovu nabije obvod znovu připraven pro zapnutí minimální velikostí napětí. Tento stav odpovídá maximálnímu nastavenému kmitočtu, neboť vstup emitoro­ vého sledovaěe přiváděno maximální napětí. Vztah mezi napětím kmitočtem dán mechanickou vazbou mezi nastavovacími členy pro napětí kmitočet (je použit dvojitý mnohopolohový přepínač). Střídač tentokrát zapojení komutačními obvody LC. Tím dosáhne toho, že kmitočet měniče rychle sníží minimální velikost, pak vybíjecí časovou konstantou kondenzátoru (vybíjení probíhá obvodem C3, Rig, R2o báze tranzistoru T2) začne zvyšovat velikost zvolenou přepínačem P2* Při regulaci kmitočtu měniče směrem nahoru její rychlost dána také vybí­ 75 . Bázový proud tranzistoru T3 se mění přepínačem P2, němuž jsou připojeny odpory R2i R36. Obvod regulace kmitočtu musí podstatě zajistit změnu konstantního napětí na vstupu řídicího generátoru. stisknutí tlačítka „ZAP“ sepnutí bude střídači nastaven maximální kmitočet minimální napětí. Tento režim zajistí spoleh­ livý rozběh střídače. Napětí vstupu emitorového sle­ dovaěe začne měnit způsobem daným dvěma časovými obvody.motoru zvyšuje, také regulace jelio otáčivé rychlosti směrem nahoru nezávisí na rychlosti přestavování přepínače P1? ale dána vybíjecí časovou konstan­ tou