V publikaci jsou popsány základní typyměničů s nucenou komutací, metodikajejich návrhu a výpočtu. Dále jsou zdeuvedeny regulátory napětí, řídicí systém yměničů km itočtu, řešeny jsou i otázkychování a volby asynchronního motoru,včetně příkladů pohonů s těm ito měniči.Publikace je určena inženýrům, technikůma konstruktérům, kteří pracujív této nové oblasti elektrických pohonů.
Ztráty vznikající tyristorech při spínání jsou tohoto ob
vodu velmi malé bez omezovacích prostředků (viz obr.
Ve střídaěi uvedeném obr. obvodech
gtřídačů používajících kondenzátorovou komutaci nastane tento okamžik
25
. Vinutí přesytky počítá předpokladu, jím prochází celý proud
tyristoru, doba pro nasycení volí rozsahu [xs. jsou prvním období komutace zapnuty
dva tyristory (např. Proto stří-
dačích komutačními obvody určených pro regulaci motorů velkou
otáčivou rychlostí nejsou nutná opatření zmenšení rychlosti nárůstu
propustného proudu při zapínání komutačního proudu při vypínání. Počáteční část proudového
průběhu praxi odchyluje sinusovky jeho strmost nárůstu po
někud zvětší. (křivky ukazují, bez přídavných členů,
které sníží strmost nárůstu proudu tím velikost spínacího ztrátového
výkonu tyristorech, nelze obvody kondenzátorovou komutací použít.
Po vypnutí bude tyristoru narůstat blokovací napětí. T3). znázorněna čárkovaně. Přesytka pro střídaěe
s vyšším pracovním kmitočtem obvykle zhotovuje uzavřeném feritovém
jádře. Strmost nárůstu proudu zapínajícím poklesu
ve vypínajícím tyristoru velikost závislou pouze parametrech komu
tačního obvodu
dir Ucho) t
—— —------- cos ■----- (34a)
dt '
djr (34b)
dt '
a pro 0
Tato závislost obr.amplitudám komutačního proudu, body závěrným napětím tyristoru
v době zmenšování proudu nulu době vypínání).
Křivky obr. Počet zá
vitů
" <33)
kde průřez jádra přesytky,
A změna magnetické indukce jádře přesytky (AB r),
nejsou-li provedena speciální opatření demagnetizaci jádra. Vypínací děj tyristorů
je tomto případě zpomalený, amplituda závěrného proudu velmi malá,
a proto zvětší doba potřebná vypnutí tyristorů. 16c). 16b) téměř ideálním průběhem. Velikost ztrát ty
ristoru jedné periodě výstupního kmitočtu rovná ploše ohraničené
křivkou spínání.
Zapojíme-li série každým tyristorem pomocnou přesytku, dostaneme
křivku spínání (obr
