V publikaci jsou popsány základní typyměničů s nucenou komutací, metodikajejich návrhu a výpočtu. Dále jsou zdeuvedeny regulátory napětí, řídicí systém yměničů km itočtu, řešeny jsou i otázkychování a volby asynchronního motoru,včetně příkladů pohonů s těm ito měniči.Publikace je určena inženýrům, technikůma konstruktérům, kteří pracujív této nové oblasti elektrických pohonů.
znázorněna čárkovaně. Vypínací děj tyristorů
je tomto případě zpomalený, amplituda závěrného proudu velmi malá,
a proto zvětší doba potřebná vypnutí tyristorů. jsou prvním období komutace zapnuty
dva tyristory (např. Přesytka pro střídaěe
s vyšším pracovním kmitočtem obvykle zhotovuje uzavřeném feritovém
jádře. Počet zá
vitů
" <33)
kde průřez jádra přesytky,
A změna magnetické indukce jádře přesytky (AB r),
nejsou-li provedena speciální opatření demagnetizaci jádra.
Křivky obr. 16c).
Po vypnutí bude tyristoru narůstat blokovací napětí. Proto stří-
dačích komutačními obvody určených pro regulaci motorů velkou
otáčivou rychlostí nejsou nutná opatření zmenšení rychlosti nárůstu
propustného proudu při zapínání komutačního proudu při vypínání. Ztráty vznikající tyristorech při spínání jsou tohoto ob
vodu velmi malé bez omezovacích prostředků (viz obr. (křivky ukazují, bez přídavných členů,
které sníží strmost nárůstu proudu tím velikost spínacího ztrátového
výkonu tyristorech, nelze obvody kondenzátorovou komutací použít.amplitudám komutačního proudu, body závěrným napětím tyristoru
v době zmenšování proudu nulu době vypínání). obvodech
gtřídačů používajících kondenzátorovou komutaci nastane tento okamžik
25
. Strmost nárůstu proudu zapínajícím poklesu
ve vypínajícím tyristoru velikost závislou pouze parametrech komu
tačního obvodu
dir Ucho) t
—— —------- cos ■----- (34a)
dt '
djr (34b)
dt '
a pro 0
Tato závislost obr. Vinutí přesytky počítá předpokladu, jím prochází celý proud
tyristoru, doba pro nasycení volí rozsahu [xs.
Ve střídaěi uvedeném obr. T3). Počáteční část proudového
průběhu praxi odchyluje sinusovky jeho strmost nárůstu po
někud zvětší. 16b) téměř ideálním průběhem.
Zapojíme-li série každým tyristorem pomocnou přesytku, dostaneme
křivku spínání (obr. Velikost ztrát ty
ristoru jedné periodě výstupního kmitočtu rovná ploše ohraničené
křivkou spínání
