Tyristorové měniče kmitočtu pro regulaci motorů s velkou otáčivou rychlostí

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V publikaci jsou popsány základní typyměničů s nucenou komutací, metodikajejich návrhu a výpočtu. Dále jsou zdeuvedeny regulátory napětí, řídicí systém yměničů km itočtu, řešeny jsou i otázkychování a volby asynchronního motoru,včetně příkladů pohonů s těm ito měniči.Publikace je určena inženýrům, technikůma konstruktérům, kteří pracujív této nové oblasti elektrických pohonů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Sandler, Avvakumová, Kudrjajcev, Nikolskij

Strana 24 z 114

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
T3). Přesytka pro střídaěe s vyšším pracovním kmitočtem obvykle zhotovuje uzavřeném feritovém jádře. Počáteční část proudového průběhu praxi odchyluje sinusovky jeho strmost nárůstu po­ někud zvětší.amplitudám komutačního proudu, body závěrným napětím tyristoru v době zmenšování proudu nulu době vypínání). Strmost nárůstu proudu zapínajícím poklesu ve vypínajícím tyristoru velikost závislou pouze parametrech komu­ tačního obvodu dir Ucho) t —— —------- cos ■----- (34a) dt ' djr (34b) dt ' a pro 0 Tato závislost obr. Proto stří- dačích komutačními obvody určených pro regulaci motorů velkou otáčivou rychlostí nejsou nutná opatření zmenšení rychlosti nárůstu propustného proudu při zapínání komutačního proudu při vypínání. jsou prvním období komutace zapnuty dva tyristory (např. Velikost ztrát ty­ ristoru jedné periodě výstupního kmitočtu rovná ploše ohraničené křivkou spínání. 16b) téměř ideálním průběhem. Zapojíme-li série každým tyristorem pomocnou přesytku, dostaneme křivku spínání (obr. Křivky obr. Ve střídaěi uvedeném obr. Vinutí přesytky počítá předpokladu, jím prochází celý proud tyristoru, doba pro nasycení volí rozsahu [xs. Počet zá­ vitů " <33) kde průřez jádra přesytky, A změna magnetické indukce jádře přesytky (AB r), nejsou-li provedena speciální opatření demagnetizaci jádra. Vypínací děj tyristorů je tomto případě zpomalený, amplituda závěrného proudu velmi malá, a proto zvětší doba potřebná vypnutí tyristorů. obvodech gtřídačů používajících kondenzátorovou komutaci nastane tento okamžik 25 . Ztráty vznikající tyristorech při spínání jsou tohoto ob­ vodu velmi malé bez omezovacích prostředků (viz obr. Po vypnutí bude tyristoru narůstat blokovací napětí. 16c). (křivky ukazují, bez přídavných členů, které sníží strmost nárůstu proudu tím velikost spínacího ztrátového výkonu tyristorech, nelze obvody kondenzátorovou komutací použít. znázorněna čárkovaně