Poznámky redaktora
Tak lze přesně zjistit, jak výkonné topidlo pro jednotlivé místnosti potřebné. Přes stěny, které oddělují místnosti stejné teplotě,
neuniká teplo žádné „tlak“ tepla obou stranách stejný pokud soused topí vyšší teplotu
než Vy, teplo dokonce „teče“ něj Vám jde tzv. Např. Topná
zkouška měla správně provést všech velkoplošných systémů ECOFLOOR ECOFILM. topné zkoušky.
První zátop provádí pouze podlahových systémů ECOFLOOR, kdy topná rohož nebo topný
kabel umístěn betonové popřípadě anhydritové desky tzv. Teplotní
náběh provádí následovně:
• Topná podlaha uvádí provozu řádném vytvrdnutí betonu (po 4–6 týdnech)
• První den nastavit teplotu podlahy shodnou teplotou místnosti (maximálně 18°C)
• Následující dny zvyšovat teplotu podlahy postupně 2°C/den 28°C
• Teplotu podlahy udržovat teplotě dobu tří dnů
• Následně snižovat teplotu podlahy 5°C denně dokud nedosáhne počáteční teploty
• Poté možno teplotu podlahy nastavit požadovanou uvést podlahu běžného
provozu
. poloakumulační akumulační
systémy. Beton však 30denním zrání stále cca 30% vlhkost. Pro pasivní domy této velikosti vychází potřebný výkon vytápění v
hodnotách 1-2kW.
Ilustračně dříve měl běžný rodinný dům velikosti 150m² tepelnou ztrátu cca 12-15kW, současné
novostavby při stejné ploše pohybují hodnotách 6-8kW, nebo dokonce méně 4-6kW
(nízkoenergetické domy). Největší ztráty tepla jsou přes obvodové
konstrukce, protože zde rozdíl teplot nejvyšší. Nově provedenou podlahovou konstrukci (desku) proto nutné
zahřívat postupně zvolna, aby nedošlo rychlému, svislém průřezu nerovnoměrnému vysychání,
které vedlo popraskání podlahové desky případně mechanickému porušení kabelu. tepelné zisky.
Topná zkouška podstatě pouze test funkce topného systému tzn. betonové podlahy vylití betonové směsi měla následovat technologická
přestávka 4-6 týdnů dlouhá (dle klimatických podmínek), které možné pokládat podlahovou
krytinu nebo spouštět podlahové vytápění.
Topné zkoušky podlahy
Po dokončení instalace podlahového vytápění provádí tzv. Výpočtem tepelných ztrát vlastně zjistíme, kolik tepla nutné dodávat,
aby teplota udržela námi požadované hodnotě.
Při výpočtu tepelných ztrát takto počítá každé místnosti jedna stěna druhé (včetně stropu a
podlahy) jakou plochu, jaký rozdíl mezi teplotami před stěnou, jakého materiálu
(teplo neprostupuje všemi materiály stejně tato vlastnost označována jako tepelný odpor nebo
též součinitel prostupu tepla), jestli jsou stěně otvory (okna, dveře), jak velké jakého materiálu,
atd.
Podlahové vytápění (vodní elektrické) pochopitelně uvedením provozu proces vysychání
zbytkové vlhkosti výrazně urychlí. zda podlaha zahřeje všude,
kde topení instalováno, zda nedochází nějakým zásadním rozdílům povrchových teplotách v
rámci jedné topné plochy, zda regulace reaguje změny teploty podlahy a/nebo vzduchu. Tento pojem nutné
odlišit dva různé testy "topnou zkoušku" "první zátop".Vytápěná místnost chová podobně čím vyšší hladinu teploty udržujeme, tím rychleji teplo
přes jednotlivé stěny uniká
