V publikaci je nejdříve stručně vysvětlen význam obloukového svařováni a základní pojmy z teorie svařovacího oblouku včetně otázek stability svařovacího oblouku a zdrojů proudu. Těžiště knihy leží v části, ve které jsou probrány všechny druhy ovládání výstupního proudu svařovacích transformátorů, způsoby výpočtu a příklady návrhu a konstrukce svařovacích transformátorů. Závěr knihy je věnován praktickým radám, bezpečnosti a ukázkám některých transformátorů starší a nové koncepce.Kniha je určena technikům, konstruktérům, elektromontérům, údržbářům a širokému okruhu zájemců o konstrukci a návrh svařovacích transformátorů a jejich použití v praxi.
padesátých letech místo
9
. porovnání stejnosměrným obloukem jsou poměry
ve střídavém svařovacím oblouku poněkud odlišné, jsou složitější je
nutné respektovat. Oba vynálezci patentovali
nesčetná použití mnoha zemích západní Evropy.1.
Svařovací transformátor klasické konstrukce, který světě
nejvíce rozšířen, jednoduchý, lehký málo hlučný zdroj velkou
účinností při zatížení malou spotřebou elektrické energie při chodu
naprázdno. Tavné obloukové
svařování rozvinulo USA. provozně spolehlivý levný. zahraničí tomu naopak, některých
zemích dokonce provozu 90% svařovacích transformátorů pouze
10 svářeček stejnosměrný proud. 1803 uvedl své knize stať elektrickém oblouku
Petrov [1], [2], Nezávisle něm uveřejnil 1808 popis elektrického
oblouku Davy [3]. STRUČNÁ HISTORIE OBLOUKOVÉHO SVAŘOVÁNÍ
Svařovací oblouk elektrický oblouk vzniklý při výboji plynu. Jeho nevýhody lze většinou
kompenzovat.
Výboj plynu popsal jako první Franklin, který jej 1750 objevil
v blesku.
Zpočátku používaly stejnosměrné zdroje svařovacího proudu
a baterie dynama rezistory později přešlo používání speciálních
svařovacích dynam, vyráběných dodnes. přispět především zmenšení hlučnosti
v pracovním prostředí, úspoře elektrické energie aktivního kon
strukčního materiálu výrobu svářeček atd.
1.Úvod
Svařovací transformátory jako zdroje pro obloukové svařování
(zvláště ručními elektrodami) byly jsou dosud průmyslových závodech
v ČSSR neprávem opomíjeny., znamená přispět
k uplatnění racionalizace zvýšení efektivnosti výrobě. Tavící elektro
dou začal Rusku svařovat Slavjanov 1892.
Předkládaná knížka úkol vysvětlit zvláštnosti střídavého
svařovacího oblouku širšímu okruhu zájemců, seznámit výpočtem,
návrhem zkouškami svařovacích transformátorů uvést směrnice
pro výhodné bezpečné použití zařízení obloukové svařování
střídavým proudem. první světové válce rozšířilo
do všech průmyslově vyspělých zemí, zvláště zavedení obalených
elektrod, které patentoval 1908 Kjellberg. Tento oblouk netavící uhlíkovou elektrodou
poprvé použil svařování Benardos Rusku 1885
