V publikaci je nejdříve stručně vysvětlen význam obloukového svařováni a základní pojmy z teorie svařovacího oblouku včetně otázek stability svařovacího oblouku a zdrojů proudu. Těžiště knihy leží v části, ve které jsou probrány všechny druhy ovládání výstupního proudu svařovacích transformátorů, způsoby výpočtu a příklady návrhu a konstrukce svařovacích transformátorů. Závěr knihy je věnován praktickým radám, bezpečnosti a ukázkám některých transformátorů starší a nové koncepce.Kniha je určena technikům, konstruktérům, elektromontérům, údržbářům a širokému okruhu zájemců o konstrukci a návrh svařovacích transformátorů a jejich použití v praxi.
ta
kovýchto případech oblouk snahu zhasnout, málo stabilní. 11. Napětí oblouku u0s téměř obdélníkovým průběhem charakte
rizováno špičkami zapalovacího (komutačního) napětí (dále zapalovací
špičky). nutná určitá rezerva velikosti napětí
naprázdno U20 svařovacího transformátoru (na obr. Svařovací proud průběh podobný sinu
soidě. Nestejně
vysoké zapalovací špičky ukazují nedostatečnou stálost podmínek pro
znovuzapálení různých půlperiodách.Rozdíl mezi střídavým stejnosměrným svařovacím proudem je
v tom, při střídavém proudu měří (obr. 11) jako hodnoty
efektivní, např.
Oblouk tedy zhasne 2/krát sekundu (napětí oblouku svařovací
proud při tom klesnou nulovou hodnotu) opět zapálí, navenek
se však oblouk jeví stabilní. Pod některými tavidly byla namě
řena teplota sloupce 5000 7000 během půlperiody. elektromagnetickými přístroji, dále okamžité hodnoty
u0, neustále mění 2/krát sekundu polaritu kmitočet výstupního
napětí svářečky, svařovacího transformátoru kmitočet sítě). čárkovaně).
Průběhy střídavých elektrických veličin oblouku při procesu bez
zkratů jsou obr. Výkon oblouku měl teoreticky sinusový průběh dvoj
násobným kmitočtem, kdyby průběhy byly sinusové. Proto studiu
a výzkumu jeho mechanismu věnována pozornost [2]. Spolehlivost jeho znovuzapálení důležitou
podmínkou pro použití střídavého proudu svařování. Časové průběhy
svařovacích veličin
střídavého procesu bez
zkratů
Vykazuje-li plyn plazmatu vysoké ionizační napětí (např. Obvykle jsou kladné zapalovací
špičky vyšší než záporné.
Ještě složitější situace nastane, svařuje-li elektrodami přenosem
velkými kapkami zkraty, jako tomu bazických elektrod střídavý
43
. obsahuje-li obal
elektrody nebo tavidlo fluór), zapalovací špička vysoká široká,
proud prochází nulou při značně nižším sklonu než sinusoidy
a průběh příkonu široké intervaly nepatrným příkonem. skuteč
nosti jsou téměř půlsinusoidy, nichž některé mají menší amplitudu. zapálení se
proud stále mění, mění radiální rozměry obloukového sloupce, teplota
jednotlivých vrstev aktivních skvrn.
Obr. 11
