V publikaci je nejdříve stručně vysvětlen význam obloukového svařováni a základní pojmy z teorie svařovacího oblouku včetně otázek stability svařovacího oblouku a zdrojů proudu. Těžiště knihy leží v části, ve které jsou probrány všechny druhy ovládání výstupního proudu svařovacích transformátorů, způsoby výpočtu a příklady návrhu a konstrukce svařovacích transformátorů. Závěr knihy je věnován praktickým radám, bezpečnosti a ukázkám některých transformátorů starší a nové koncepce.Kniha je určena technikům, konstruktérům, elektromontérům, údržbářům a širokému okruhu zájemců o konstrukci a návrh svařovacích transformátorů a jejich použití v praxi.
2. STATICKÉ CHARAKTERISTIKY SVAŘOVACÍHO
OBLOUKU
Jsou křivky závislosti napětí oblouku svařovacím proudu
při určitých stálých délkách oblouku
U (V; mm) (12)
kde délka oblouku (měnitelný parametr).
.
V minulém desetiletí byl výraz znovu upraven; jednotlivé složky
oblouku podle vztahu (11) obr. průměr drátu), složení atmosféry oblouku rychlost
jejího proudění, teplota plazmatu další. Statické charakteristiky složek
oblouku
/kr kritický proud, kdy anodě
překročí bod varu
Obr. 5. Později byl proud vztahu povýšen exponentem 2,62.3. 10~4 _1, kde absolutní teplota (K) ose plazmatu.
Průběhy statických charakteristik dobře viditelných oblouků (např. Statické charakteristiky
oblouků ručních elektrod; Totéž,
ale pro svařování pod tavidlem
1 kratší oblouk, delší oblouk
Na velikost napětí oblouku kromě velikosti polarity svařovací
ho proudu délky oblouku vliv také druh materiálu elektrod jeho
uspořádání (např. mohou mít průběh podle obr.
Koncem minulého století byl základě pokusů pro statické
charakteristiky oblouku objeven vztah Ayertonové
U0 -1- BIq
O Dl0
kde jsou konstanty dané materiálem elektrod, jejich tvarem
apod.
Minimální charakteristika dána také stabilním hořením oblouku,
maximální charakteristika dána technickou použitelností nebo je
omezena statickými charakteristikami svařovacího zdroje maxima
rozsahu. Používá speciální přístroj, němž
37
.
Obr.
u neodtavující wolframové elektrody argonu) získávají optickým
měřením délky oblouku [25]
