Transformátory pro obloukové svařování

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V publikaci je nejdříve stručně vysvětlen význam obloukového svařováni a základní pojmy z teorie svařovacího oblouku včetně otázek stability svařovacího oblouku a zdrojů proudu. Těžiště knihy leží v části, ve které jsou probrány všechny druhy ovládání výstupního proudu svařovacích transformátorů, způsoby výpočtu a příklady návrhu a konstrukce svařovacích transformátorů. Závěr knihy je věnován praktickým radám, bezpečnosti a ukázkám některých transformátorů starší a nové koncepce.Kniha je určena technikům, konstruktérům, elektromontérům, údržbářům a širokému okruhu zájemců o konstrukci a návrh svařovacích transformátorů a jejich použití v praxi.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Vincenc Kruml, Milan Štefl

Strana 200 z 236

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
206 . držáku wolframové elektrody se před startem stiskne tlačítko, které zapne elektromagnetický ventil a ochranný plyn proudí místa startu; dále samočinně zapne hlavní stykač svařovacího transformátoru, spustí ionizátor svářeč pomalu přibližuje hořák základnímu materiálu, přeskočí jiskra vytvoří se oblouk. U svařování metodou WIG střídavým proudem pro starty zá­ sadně používají ionizátory (51. Elektroda být skloněna tak, aby roztavená struska ne­ zatékala pod oblouk.4). Udržování stabilního oblouku mechanizovaného svařování pod tavidlem snadnější, neboť obsluha podle vyzkoušené technologie nastaví správný svařovací proud napětí oblouku podle ampér- metru voltmetru, tyto hodnoty neustále sleduje, popř. Tenkými svařovacími dráty průměru lze startovat letmo. Ručky měřicích přístrojů při stabilním procesu kmitají pouze malou amplitudou kolem nastavené hodnoty. Někdy může svářeč využít sklonu statických charakteristik zdroje k tomu, při statických charakteristikách polostrmých konstantním výkonem) zmenšuje nepatrným prodloužením oblouku svařovací proud a zvyšuje napětí oblouku nebo naopak, čímž ovlivňuje hloubku průvaru šířku svaru.zasypání tavídlem pomocí řídicího prvku zapne hlavní stykač svařovacího transformátoru oblouk většinou zapálí buď krátkým odtržením 'drátu dotyku, nebo jeho upálením. Velké rozkmity, popř. stejnosměrného proudu na začátku konci svaru hranách desky vyfukuje oblouk směrem ke středu desky, natahuje způsobuje dlouhý kráter svaru a velký rozstřik. Po zapálení oblouku ručních elektrod jeho délka udržovat přibližně stejná, jako průměr kovového jádra elektrody (měřeno od základního materiálu pevnému konci jádra, nikoli konci kráteru na obalu). Elektroda proto musí sklánět středu desky. snadno ovládači opraví. časté klesnutí svařovacího proudu nulu zvýšení napětí na oblouku hodnotu U20 znamená nestabilní hoření oblouku, způso­ bené buď špatně nastavenými svařovacími veličinami U0, vs, nebo znehodnoceným tavidlem, vadou automatu nebo jinou závadou, kterou je nutné odstranit. Dotyk wolframovou elektrodou při svařování lehkých kovů nelze použít, protože roztavením zničila svar znehodnotil. Aby oblouk hořel stabilně, třeba udržovat rovno­ měrnou nastavenému svařovacímu proudu přiměřenou rychlost pohybu elektrody podél svaru.1 3. 2. Zde projeví výhody střídavého proudu, protože nevzniká foukání oblouku okrajích svařence sklon elektrody se udržuje stále pod stejným úhlem. statických charakteristik strmých konstant­ ním proudem) průvar stálý, šířku svaru lze malou změnou délky oblouku měnit. Je-li svařovacím transformátoru dispozici pře­ pínání napětí naprázdno nastaví automatu regulací podle napětí oblouku vyšší napětí ř72o, automatu konstantní rychlostí podávání drátu nižší napětí TJ2o; stabilita procesu tím může zlepšit