V publikaci je nejdříve stručně vysvětlen význam obloukového svařováni a základní pojmy z teorie svařovacího oblouku včetně otázek stability svařovacího oblouku a zdrojů proudu. Těžiště knihy leží v části, ve které jsou probrány všechny druhy ovládání výstupního proudu svařovacích transformátorů, způsoby výpočtu a příklady návrhu a konstrukce svařovacích transformátorů. Závěr knihy je věnován praktickým radám, bezpečnosti a ukázkám některých transformátorů starší a nové koncepce.Kniha je určena technikům, konstruktérům, elektromontérům, údržbářům a širokému okruhu zájemců o konstrukci a návrh svařovacích transformátorů a jejich použití v praxi.
Většinou nebývá vhodné volit větší
indukci než T.
Přijme-li stejný zjednodušující předpoklad jako čl.
Dosazením (23) při <I> BSž dostaneme vztah
(176)
Úpravou dostaneme vztah mezi počtem závitů celkovou délkou
2ZV všech vzduchových mezer jádru tlumivky
(177)
(178)
157
.9, tj. (175)
2uly
(175)
je magnetický odpor tlumivky
m 4
kde průřez železa jádra tlumivky.
Spojením rovnic (175) (176) získá závislost mezi počtem
závitů průřezem železa jádra S-z
Vztahy (177) (178) jsou dvě rovnice třemi neznámými,
N E/v Jednu těchto neznámých tedy nutné zvolit. Obecně je
možné říci, čím větší indukěnost vyhlazovací tlumivky, tím menší je
rozstřik kovu při svařování.
(174)
L 1,25 žNl. praxi volí indukěnost mH.
Velikost magnetické indukce jádru tlumivky při jmenovitém
proudu vinutí volí podle použitého železa jádra podle
požadavků linearitu indukčnosti.
Volí buď průřez železa, nebo počet závitů, přičemž tlumivka
s větším počtem závitů menším průřezem železa bývá lehčí, ale
dražší než tlumivka malým počtem závitů velkým průřezem železa. 5.
Indukěnost tlumivky lze vypočítat pomocí vzorce (148), jehož
tvar dosazení 2tcfL je
Označení stejné jako vztahů (148) (150).Kromě uvedené funkce může vyhazovači tlumivka příznivě působit
na rozstřik, tím ztrátu kovu elektrody při svařování
