Transformátory pro obloukové svařování

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V publikaci je nejdříve stručně vysvětlen význam obloukového svařováni a základní pojmy z teorie svařovacího oblouku včetně otázek stability svařovacího oblouku a zdrojů proudu. Těžiště knihy leží v části, ve které jsou probrány všechny druhy ovládání výstupního proudu svařovacích transformátorů, způsoby výpočtu a příklady návrhu a konstrukce svařovacích transformátorů. Závěr knihy je věnován praktickým radám, bezpečnosti a ukázkám některých transformátorů starší a nové koncepce.Kniha je určena technikům, konstruktérům, elektromontérům, údržbářům a širokému okruhu zájemců o konstrukci a návrh svařovacích transformátorů a jejich použití v praxi.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Vincenc Kruml, Milan Štefl

Strana 148 z 236

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Praxe ukázala, největší řídicí magnetomoto- rieké napětí (jVřiřJmax omezeno největší intenzitou stejnosměrného magnetického pole bočníku, která orientovaných elektrotechnic­ kých plechů 000 A/m 000 A/m, tj. (Nf/f)max 000 ~ Další zvyšování řídicího magnetomotorického napětí málo účinné, má následek jen malé zvětšení pracovního proudu J2.Neprochází-li řídicím vinutím stejsnosměrný proud (Ht,ss 0). Protože tento stav odpovídá nej menšímu výstupnímu proudu transformátoru, lze psát N 20I 2m,n (161) /Jo Z teorie transduktorů známo, magneto motorická napětí řídicího a pracovního vinutí sobě přibližně rovnají. Sloučením rovnic (160) (162) dostaneme vztah pro teoretický průběh regulační charakteristiky transformátoru N iobii -^2min) (163) Bereme-li úvahu značný rozptyl mezi pracovními vinutími ří­ dicím vinutím dále magnetizační křivku materiálu (železa bočníku), lze dosáhnout přesnějšího výsledku použitím sítě magnetizačních křivek získaných měřením při současné střídavé stejnosměrné magnetizaci vzorku železného jádra. Z rovnice (161) lze úpravě vypočítat potřebnou velikost dílčí vzduchové mezery Platí 0 V B (164) Oy kde <PVje maximální hodnota střídavého magnetického toku vzduchovou mezerou, Sy plocha příčného průřezu vzduchovou mezerou. Pro druhý sčítanec pravé části rovnice (160) lze tedy napsat -Sbst^bst (162) kde počet závitů jedné cívky řídicího vinutí, l stejnosměrný řídicí proud. Při nulové hodnotě řídicího proudu prochází výstupním vinutím proud 2min téměř celý magnetický tok procházející vzduchovou mezerou prochází také magnetickým bočníkem; tedy 0 <Pb (165) 154 . je možné druhý sčítanec pravé části rovnice (160) zanedbat