V publikaci je nejdříve stručně vysvětlen význam obloukového svařováni a základní pojmy z teorie svařovacího oblouku včetně otázek stability svařovacího oblouku a zdrojů proudu. Těžiště knihy leží v části, ve které jsou probrány všechny druhy ovládání výstupního proudu svařovacích transformátorů, způsoby výpočtu a příklady návrhu a konstrukce svařovacích transformátorů. Závěr knihy je věnován praktickým radám, bezpečnosti a ukázkám některých transformátorů starší a nové koncepce.Kniha je určena technikům, konstruktérům, elektromontérům, údržbářům a širokému okruhu zájemců o konstrukci a návrh svařovacích transformátorů a jejich použití v praxi.
přibližně
X 10~5 (151)
P o
o u
1. Příslušná plocha
Se lzac (150)
kde střední délka závitu,
ac šířka vinutí.
První dílčí člen reaktance
_ 8tcy w
A =
107 (lv/Sv)
vyvolává tok magnetických mezerách jádra.
Třetí člen udává reaktanci vyvolanou magnetickým tokem jdou
cím prostorem vinutí spřaženým všemi závity. Počet závitů jednoho jádra
N éMfBxaSi (152)
kde napětí vinutí jednoho jádra,
Bm maximální hodnota (amplituda) magnetické indukce železe
jádra. Jeho velikost závisí
na rozdělení velikosti dílčích mezer Podle [48] činí hod
noty celkové reaktance.
2u1-y
tj.
Pro návrh tlumivky může přijmout zjednodušující předpoklad
X 1,25-" . Vyklenutí magnetického toku vzduchové
mezeře respektuje dosazením většího průřezu než průřez
jádra Sj, závislosti velikosti dílčí mezery Zv
Sv =--- 1,3ZVR (149)
Druhý dílčí člen reaktance vyvolaná tokem mezi vinutím jádrem. Volba průřezu železa jádra podle transformátoru stejného nebo
nejblíže menšího výkonu, přičemž výkon UlI ih- Napětí zjistí
z rovnice (147), kde dosadí velikost jmenovitého proudu 2n-
2.
150
.kde kmitočet,
N počet závitů jednom jádru,
Zv délka dílčí mezery jádru,
*SV plocha, kterou prochází magnetický tok mezeře Zv,
S' průřez kanálu mezi vinutím jádrem,
Zc výška vinutí,
Sc plocha příčného průřezu vinutím