V publikaci je nejdříve stručně vysvětlen význam obloukového svařováni a základní pojmy z teorie svařovacího oblouku včetně otázek stability svařovacího oblouku a zdrojů proudu. Těžiště knihy leží v části, ve které jsou probrány všechny druhy ovládání výstupního proudu svařovacích transformátorů, způsoby výpočtu a příklady návrhu a konstrukce svařovacích transformátorů. Závěr knihy je věnován praktickým radám, bezpečnosti a ukázkám některých transformátorů starší a nové koncepce.Kniha je určena technikům, konstruktérům, elektromontérům, údržbářům a širokému okruhu zájemců o konstrukci a návrh svařovacích transformátorů a jejich použití v praxi.
Příslušná plocha
Se lzac (150)
kde střední délka závitu,
ac šířka vinutí. Volba průřezu železa jádra podle transformátoru stejného nebo
nejblíže menšího výkonu, přičemž výkon UlI ih- Napětí zjistí
z rovnice (147), kde dosadí velikost jmenovitého proudu 2n-
2.
Třetí člen udává reaktanci vyvolanou magnetickým tokem jdou
cím prostorem vinutí spřaženým všemi závity. Vyklenutí magnetického toku vzduchové
mezeře respektuje dosazením většího průřezu než průřez
jádra Sj, závislosti velikosti dílčí mezery Zv
Sv =--- 1,3ZVR (149)
Druhý dílčí člen reaktance vyvolaná tokem mezi vinutím jádrem. Počet závitů jednoho jádra
N éMfBxaSi (152)
kde napětí vinutí jednoho jádra,
Bm maximální hodnota (amplituda) magnetické indukce železe
jádra.
2u1-y
tj.kde kmitočet,
N počet závitů jednom jádru,
Zv délka dílčí mezery jádru,
*SV plocha, kterou prochází magnetický tok mezeře Zv,
S' průřez kanálu mezi vinutím jádrem,
Zc výška vinutí,
Sc plocha příčného průřezu vinutím.
První dílčí člen reaktance
_ 8tcy w
A =
107 (lv/Sv)
vyvolává tok magnetických mezerách jádra. Jeho velikost závisí
na rozdělení velikosti dílčích mezer Podle [48] činí hod
noty celkové reaktance. přibližně
X 10~5 (151)
P o
o u
1.
Pro návrh tlumivky může přijmout zjednodušující předpoklad
X 1,25-" .
150
