V publikaci je nejdříve stručně vysvětlen význam obloukového svařováni a základní pojmy z teorie svařovacího oblouku včetně otázek stability svařovacího oblouku a zdrojů proudu. Těžiště knihy leží v části, ve které jsou probrány všechny druhy ovládání výstupního proudu svařovacích transformátorů, způsoby výpočtu a příklady návrhu a konstrukce svařovacích transformátorů. Závěr knihy je věnován praktickým radám, bezpečnosti a ukázkám některých transformátorů starší a nové koncepce.Kniha je určena technikům, konstruktérům, elektromontérům, údržbářům a širokému okruhu zájemců o konstrukci a návrh svařovacích transformátorů a jejich použití v praxi.
Musí přitom zajistit takové vystřídání
vodičů, aby každý paralelních vodičů postupně prošel všemi polohami.
5.
U rozptylových svařovacích transformátorů jsou rozptylová pole
složitější, směr rozptylového toku délku nutné určovat pro každý
princip ovládání svařovacího proudu zvlášť.
Účinnost transformátoru pak je
kde činný výkon odebíraný výstupního vinutí,
Pi činný příkon přiváděný vstupního vinutí (odebíraný ze
sítě).8).
Zmenšení přídavných ztrát lze dosáhnout rozdělením vodiče do
několika paralelních vodičů.6. 5. přesněji součtem výšky vinutí dvojnásobku
tloušťky jednoho vinutí.
Aplikace rovnic (100) (101) pro výpočet přídavných ztrát ve
vinutí svařovacích transformátorů podmíněna určením směru rozpty
lového magnetického toku vzhledem vinutí (určením, který rozměr
vodiče označí písmenem který písmenem určením délky
střední silové čáry rozptylového magnetického toku.respektováním přídavných ztrát potom rovnice (98) (99) přejdou
do tvarů
P lCu —
P 2Cu ^p2R 212
(105)
(106)
kde yfcpi Jcp2 jsou činitele přídavných ztrát vstupního výstupního
vinutí. OTEPLENÍ
Při odvádění tepla daného ztrátami chlazením stěny po
vrchem oteplení stěny ustáleném stavu dáno obecně vztahem
P P±
P i
(107)
^ PlCu 2Cu
(108)
kde součinitel přestupu tepla m2).
U transformátorů soustřednými vinutími (běžné transformátory
s malou rozptylovou reaktancí) mají silové čáry rozptylového magnetické
ho toku vinutí směr rovnoběžný osou vinutí délku možné na
hradit výškou vinutí, popř.
Cílem vystřídání vodičů zajistit rovnoměrné rozdělení proudu mezi
všechny paralelní vodiče. Protože tato záležitost souvisí
s velikostí rozptylové reaktance, bude věnována pozornost kapitole
pojednávající výpočtu rozptylových reaktancí (poznámky 61.
126
