|
Kategorie: Firemní tiskovina |
Tento dokument chci!
Publikace Tepelné izolace domů v otázkách vychází z autorovy dlouholeté praxe energetického poradce. Její snahou je populární formou odpovědět na nejčastější dotazy, se kterými se autor při poradenství setkával. Jednotlivé otázky jsou sestaveny tak, aby pokud možno v třinácti kapitolách plně pokryly běžné případy použití stavebních tepelných izolací.V příloze jsou tabulky s některými hodnotami vztahujícími se k tepelným izolacím tak, aby běžný uživatel nemusel údaje získávat z norem, odborných publikací či jiných materiálů. Další informace o tepelných izolacích je pochopitelně možné získat na internetu.
Těmito konstrukcemi mohou být nosné stěny, štítové stěny, komín,
odvětrání kanalizace podobně.2 Kde jsou nejcitlivější místa úniky tepla při izolaci podkroví,
popřípadě jak mám postupovat při realizaci?
Nejcitlivějšími místy pro úniky tepla jsou kouty vzniklé křížením částí krovů
a místa, kde jsou malé mezery. pak může studených
površích kondenzovat.
V podkroví také dělá problémy složitější tvar místností nábytek umístěný tak,
že brání proudění teplého vzduchu koutů.
Další kritické místo podkroví jsou průniky různých konstrukcí skrz tepelnou
izolaci.
Povrch interiéru pak studený kondenzuje něm vodní pára. například styku pozednice krokvemi,
mezi kleštinami zejména krokve vazného trámu podobně.
Tím dochází prochládání této izolace prakticky neúčinná, anebo má
omezenou účinnost. Vznikají zde studené vzduchové kapsy,
v nichž vlhkost vzduchu stejná jako celém prostoru. Bylo způsobeno tím, skrz dům foukal vítr tomto místě
měl vzduch sádrokartonem prakticky teplotu exteriéru.strana 80
7. Fouká pak dovnitř zásuvkami, anténou, lustrem,
někdy vypínači.
. Dochází zde totiž vedení tepla svislém směru. Častým místem, kudy proudí vzduch,
je vytrubkování elektroinstalace.
Dalším problémem podkroví infiltrace, tedy pronikání vnějšího vzduchu do
interiéru obráceně. Zde nutné dát si
pozor to, aby telená izolace byla skutečně všude. Zde nutné provést důslednou parotěsnou zábranu,
která zabraňuje tomuto proudění vzduchu. Obvykle jde
o pojistnou hydroizolaci, která položena kontaktně tepelnou izolaci
a zabezpečena tak, aby pod nefoukalo. své praxi jsem setkal jedním
extrémem, kdy sádrokartonová stěna mezi dvěma obytnými místnostmi měla místy
teplotu téměř shodnou teplotou venku (vnější teplota byla cca +2°C, povrchová
teplota stěny +3,2°C).
Další kritické místo zafukování exteriérového vzduchu tepelné izolace. Zde vhodné provést důkladně protivětrnou fólii
