V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
5. 2-58 můžeme termickou účinnost oběhu vyjádřit vztahem
W 1
(<* T4
<H ?d
přičemž můžeme přibližně psát
(2-147)
(2-148)
Konstanta závisí poloze bodů určuje i-s diagramu pro každý
oběh zvláší. algebraické úpravě
í/_Z2
dostaneme
2’2opt |/X2 2AKqz (2-152)
89
. Určíme výrazu
T2 3
K
2(*3 —•*2 íztr)
(2-150)
Při změně teploty veličina -f- mění jen málo.
2K
(2-149)
Zde konstanta vyjadřuje jednak to, přivádění tepla děje izobaře (nikoli
na přímce), jednak zahrnuje vliv tlakových ztrát přihříváku ztráty tepla do
okolí.2 Analytické určení optimálního přihřívacího tlaku
Kromě velmi jednoduchého způsobu určení optimálního přihřívacího
tlaku, uvedeného kap. 2.4. určeni optimálního přihřívacího tlaku
Podle obr.
Teplo přivedené doplňkového oběhu vyjádříme pomocí vztahu
T2 .2.4, které vychází vztahu (2-121), můžeme též použít
mnohem podrobnější analytické metody, která umožňuje uvažovat některé další
vlivy (termodynamické účinnosti různých částech turbíny, tlakové ztráty
v přihříváku přívodních potrubích atd.
Obr. 2—58.). Dosazením
do vztahu (2-147) <5a dostaneme
t 2
■ľ]tm T4
t 3
= l\
2 A
A T2
2K \
(2-151)
dfim
Nyní vyhledáme extrém funkce rjf1— f{T2), tj
