V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
5.4, které vychází vztahu (2-121), můžeme též použít
mnohem podrobnější analytické metody, která umožňuje uvažovat některé další
vlivy (termodynamické účinnosti různých částech turbíny, tlakové ztráty
v přihříváku přívodních potrubích atd.).
2K
(2-149)
Zde konstanta vyjadřuje jednak to, přivádění tepla děje izobaře (nikoli
na přímce), jednak zahrnuje vliv tlakových ztrát přihříváku ztráty tepla do
okolí.
Teplo přivedené doplňkového oběhu vyjádříme pomocí vztahu
T2 . 2.4. Určíme výrazu
T2 3
K
2(*3 —•*2 íztr)
(2-150)
Při změně teploty veličina -f- mění jen málo.
Obr.2. algebraické úpravě
í/_Z2
dostaneme
2’2opt |/X2 2AKqz (2-152)
89
. 2—58.2 Analytické určení optimálního přihřívacího tlaku
Kromě velmi jednoduchého způsobu určení optimálního přihřívacího
tlaku, uvedeného kap. 2-58 můžeme termickou účinnost oběhu vyjádřit vztahem
W 1
(<* T4
<H ?d
přičemž můžeme přibližně psát
(2-147)
(2-148)
Konstanta závisí poloze bodů určuje i-s diagramu pro každý
oběh zvláší. Dosazením
do vztahu (2-147) <5a dostaneme
t 2
■ľ]tm T4
t 3
= l\
2 A
A T2
2K \
(2-151)
dfim
Nyní vyhledáme extrém funkce rjf1— f{T2), tj. určeni optimálního přihřívacího tlaku
Podle obr
