Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 80 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Skutečný optimální přihřívací tlak poněkud nižší, neboť snížením tlaku při přihřívání sníží koncová vlhkost páry zmenší podíl tepelného spádu vlhké páře, čímž zvyšuje termodynamická účinnost turbíny. 2-49), rp r£ přičemž účinnost každého elementárního oběhu dána poměrem (2- 122) a platí T, AZi AH0 (T Ta T ds V™ h AZj qi Aqi Íl Is *4 *5 T (2-123) (2-124) Je zřejmé, nejmenší účinnost bude mít elementární oběh začátku přihřívání. Například při odchylce 15% zvětší spotřeba tepla asi 0,05%. 2-51. Poměr tlaků podle údajů Po firmy General Electric [5] Poměr tlaku Pm/Po závislosti vstupních parametrech podle údajů firmy General Eletric uveden obr. 0. Z uvedeného vyplývá, použijeme-li zároveň regenerace tepla, musí být při- hřívací tlak poněkud vyšší, neboť tomto případě Carnotova teplota vyšší. Tato závislost platí předpokladu, že odběr páry pro tepelně nejvýše položený regenerační ohřívák proveden před vstupem přihříváku. Na obrázku 2-50 uvedena typická závislost účinnosti oběhu přihřívacím tlaku.175 0,150 10 538/538 »C 566/566 °C 566/5 38*C K 22 — !MPa) .h r]ti t]c qi T1, Tlc Tk (2-121) Tie lc Z této rovnice dostaneme Carnotovu teplotu m Tk í ----------- i yti Doplňkový oběh můžeme představit jako součet elementárních oběhů (obr. Tato závislost poměrně plochá, proto menší odchylky Pm. Pm, 24 Obr.opt možno připustit.250 _Tti % Obr. 2—51. 81 . druhé straně bude poměrný vliv doplňkového oběhu tím větší, čím větší bude plocha 6—b— Přibližně můžeme tedy říci, teplota začátku přihřívání rovnat Carnotově teplotě u,. 2-50. Aby tento první oběh zlepšoval celkovou účinnost, musí být teplota větší než Tíc. Závislost účinnosti na přihřívacím tlaku 0. při jiné:n uspořádání regeneračního systému Pm/Po od 0,15 0,25.225 0,200 0