V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
AZ3 Aí/2 Aí*i (2-118)
Tyto údaje jsou jen směrné není třeba přesně dodržovat..
Technicky ani není možné, vzhledem konstrukci turbíny vlastnímu tepel
nému schématu..
Význam regeneračního systému není pouze zvýšení termické účinnosti,
i když hlavní úkol regenerace tepla. Pro jednodu
chost odvodíme nejprve podmínku pro optimální teplotu napájecí vody pro jeden
ohřívák. Zároveň přitom ukážeme, jaký vliv koncový teplotní spád tvar
příslušné tepelné bilance. Protože
rozdíl entalpií (ir ťr) závislosti tlaku mění jen málo, práce a
úměrná ploše vyšrafovaného obdélníka. 2-40 vynesena závislost mezi entalpií odběrové páry
a entalpií jejího kondenzátu křivka Křivka posunuta hodnotu <5i doleva. 2-41. Při stejném výkonu
turbíny zmenšují rozměry posledního stupně naopak při daných rozměrech
posledního stupně může být průtok páry většinou stupňů, tím výkon turbíny
větší.směšovacích nebo povrchových ohříváků přečerpáváním kondenzátu, kdy
množství ohřívané napájecí vody směrem nízkotlakých ohříváků vysokotla
kým stoupá, přibližně nejvýhodnější rovnoněrné stoupání teplot [5]
2'kn Tk(n_ Tit(n_]) k(n_2) -••Í'k3 jPk2 ’kl =
= Tkl (2-117)
nebo
n . Podrobněji otázka optimálního rozdělení ohřátí probrána
v kap. 2. znamená, pro jeden regenerační ohřívák opti
mální teplota napájecí vody rovná přibližně střední teplotě mezi teplotou sytosti
odpovídající tlaku kondenzátoru teplotou sytosti odpovídající tlaku kotli.
Označíme-li rozdíl mezi entalpií kondenzátu topné páry odchodu ohříváku
a entalpií ohřáté napájecí vody i't *n, můžeme psát rovnici tepelné bilance
ve tvaru
«(*r i't 4
a odtud
g Jr.5. geometrického znázornění vidět, že
plocha obdélníka největší, jestliže napájecí voda ohřívá asi polovinu
hodnoty (*' i'k ói). vidět, pro jednostup
ňový ohřev napájecí vody optimální zvýšení entalpie napájecí vody regene
račním ohříváku rovno (i' což souladu uvedenými závěry.5. Regenerace tepla tedy významný činitel, kterým lze zvýšit mezní výkon
turbíny.T (2-119)
ir i'
Práce získaná expanzí topné páry je
4 «(io ir) (i° ir) (2-120)
ij iT
Na diagramu obr.
Průběh účinnosti oběhu závislosti teplotě napájecí vody pro různý počet
ohříváků rovnoměrné ohřátí vynesen obr.
Plocha vyšrafovaného obdélníka úměrná čitateli zlomku (2-120). Pro
M
76
.
Dosud jsme nezabývali otázkou, jakou teplotu třeba ohřát napájecí
vodu regeneračním systému, aby účinnost oběhu byla maximální. Významnou úlohu často zmenšení
množství páry, která prochází posledními stupni turbíny
