Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 75 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Podrobněji otázka optimálního rozdělení ohřátí probrána v kap. Dosud jsme nezabývali otázkou, jakou teplotu třeba ohřát napájecí vodu regeneračním systému, aby účinnost oběhu byla maximální. znamená, pro jeden regenerační ohřívák opti­ mální teplota napájecí vody rovná přibližně střední teplotě mezi teplotou sytosti odpovídající tlaku kondenzátoru teplotou sytosti odpovídající tlaku kotli. AZ3 Aí/2 Aí*i (2-118) Tyto údaje jsou jen směrné není třeba přesně dodržovat.. Průběh účinnosti oběhu závislosti teplotě napájecí vody pro různý počet ohříváků rovnoměrné ohřátí vynesen obr. Význam regeneračního systému není pouze zvýšení termické účinnosti, i když hlavní úkol regenerace tepla. geometrického znázornění vidět, že plocha obdélníka největší, jestliže napájecí voda ohřívá asi polovinu hodnoty (*' i'k ói). Pro M 76 . 2.směšovacích nebo povrchových ohříváků přečerpáváním kondenzátu, kdy množství ohřívané napájecí vody směrem nízkotlakých ohříváků vysokotla­ kým stoupá, přibližně nejvýhodnější rovnoněrné stoupání teplot [5] 2'kn Tk(n_ Tit(n_]) k(n_2) -••Í'k3 jPk2 ’kl = = Tkl (2-117) nebo n . Regenerace tepla tedy významný činitel, kterým lze zvýšit mezní výkon turbíny. Plocha vyšrafovaného obdélníka úměrná čitateli zlomku (2-120). Významnou úlohu často zmenšení množství páry, která prochází posledními stupni turbíny. Pro jednodu­ chost odvodíme nejprve podmínku pro optimální teplotu napájecí vody pro jeden ohřívák.. 2-41. 2-40 vynesena závislost mezi entalpií odběrové páry a entalpií jejího kondenzátu křivka Křivka posunuta hodnotu <5i doleva.5. Technicky ani není možné, vzhledem konstrukci turbíny vlastnímu tepel­ nému schématu.5. Zároveň přitom ukážeme, jaký vliv koncový teplotní spád tvar příslušné tepelné bilance. vidět, pro jednostup­ ňový ohřev napájecí vody optimální zvýšení entalpie napájecí vody regene­ račním ohříváku rovno (i' což souladu uvedenými závěry. Protože rozdíl entalpií (ir ťr) závislosti tlaku mění jen málo, práce a úměrná ploše vyšrafovaného obdélníka.T (2-119) ir i' Práce získaná expanzí topné páry je 4 «(io ir) (i° ir) (2-120) ij iT Na diagramu obr. Při stejném výkonu turbíny zmenšují rozměry posledního stupně naopak při daných rozměrech posledního stupně může být průtok páry většinou stupňů, tím výkon turbíny větší. Označíme-li rozdíl mezi entalpií kondenzátu topné páry odchodu ohříváku a entalpií ohřáté napájecí vody i't *n, můžeme psát rovnici tepelné bilance ve tvaru «(*r i't 4 a odtud g Jr