V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
. Pro
M
76
.směšovacích nebo povrchových ohříváků přečerpáváním kondenzátu, kdy
množství ohřívané napájecí vody směrem nízkotlakých ohříváků vysokotla
kým stoupá, přibližně nejvýhodnější rovnoněrné stoupání teplot [5]
2'kn Tk(n_ Tit(n_]) k(n_2) -••Í'k3 jPk2 ’kl =
= Tkl (2-117)
nebo
n .
Plocha vyšrafovaného obdélníka úměrná čitateli zlomku (2-120).. Regenerace tepla tedy významný činitel, kterým lze zvýšit mezní výkon
turbíny. 2-41.
Průběh účinnosti oběhu závislosti teplotě napájecí vody pro různý počet
ohříváků rovnoměrné ohřátí vynesen obr. AZ3 Aí/2 Aí*i (2-118)
Tyto údaje jsou jen směrné není třeba přesně dodržovat. Podrobněji otázka optimálního rozdělení ohřátí probrána
v kap. 2. vidět, pro jednostup
ňový ohřev napájecí vody optimální zvýšení entalpie napájecí vody regene
račním ohříváku rovno (i' což souladu uvedenými závěry. Protože
rozdíl entalpií (ir ťr) závislosti tlaku mění jen málo, práce a
úměrná ploše vyšrafovaného obdélníka.
Význam regeneračního systému není pouze zvýšení termické účinnosti,
i když hlavní úkol regenerace tepla. 2-40 vynesena závislost mezi entalpií odběrové páry
a entalpií jejího kondenzátu křivka Křivka posunuta hodnotu <5i doleva.5.
Technicky ani není možné, vzhledem konstrukci turbíny vlastnímu tepel
nému schématu.T (2-119)
ir i'
Práce získaná expanzí topné páry je
4 «(io ir) (i° ir) (2-120)
ij iT
Na diagramu obr. Významnou úlohu často zmenšení
množství páry, která prochází posledními stupni turbíny. geometrického znázornění vidět, že
plocha obdélníka největší, jestliže napájecí voda ohřívá asi polovinu
hodnoty (*' i'k ói). Pro jednodu
chost odvodíme nejprve podmínku pro optimální teplotu napájecí vody pro jeden
ohřívák. Při stejném výkonu
turbíny zmenšují rozměry posledního stupně naopak při daných rozměrech
posledního stupně může být průtok páry většinou stupňů, tím výkon turbíny
větší.5.
Dosud jsme nezabývali otázkou, jakou teplotu třeba ohřát napájecí
vodu regeneračním systému, aby účinnost oběhu byla maximální.
Označíme-li rozdíl mezi entalpií kondenzátu topné páry odchodu ohříváku
a entalpií ohřáté napájecí vody i't *n, můžeme psát rovnici tepelné bilance
ve tvaru
«(*r i't 4
a odtud
g Jr. znamená, pro jeden regenerační ohřívák opti
mální teplota napájecí vody rovná přibližně střední teplotě mezi teplotou sytosti
odpovídající tlaku kondenzátoru teplotou sytosti odpovídající tlaku kotli. Zároveň přitom ukážeme, jaký vliv koncový teplotní spád tvar
příslušné tepelné bilance
