V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
účinnosti t)v jsou někdy zahrnuty
pouze tepelné ztráty zařízení pro předávání tepla tepelné sítě, jindy tepelné
ztráty tepelné síti.
Z uvedených rovnic vyplývá, účinnost teplárny závisí velmi výrazně na
množství tepla dodaného spotřebiteli.3. Proto zařízení nízké technické úrovni
(nízké termodynamické parametry oběhu, nízká termodynamická účinnost turbín,
nízká účinnost kotlů atd.3 Energetické ukazatele tepláren
V předchozí kapitole jsme ukázali, nejčastěji vyjadřujeme tepelnou
účinnost teplárny pomocí vztahu (2-77), resp.„v (2-84)
V ------------
Í?V
kde množství tepla dodaného spotřebiteli.
Celková účinnost teplárny vztažená výrobu elektrické energie shodě
s rovnicí (2-40)
-Psv -Psv QWi
»?tep,c -------- (2-85)
V pal ¥a
Wpal
V v■yyQ
Uvedené vztahy možno použít pro jaderné teplárny, pokud teplo pře
dáváno spotřebiteli páře částečné expanzi turbíně. parogenerátorem)
z okruhu, vztah pro celkovou účinnost teplárny tvar
Psv Psv \
tep, Ty-------— ----------------- ------------------------------- (2-85a)
V pal T
V l------------------------------------ ;
rjv •rjvQ t]v pot •r/jr
Měrná spotřeba tepla výrobu elektrické energie teplárně je
jltep, 60Q 9e’ (2-86)
í SV
gtep.c (2-86a)
pr
kde celková spotřeba tepla výrobu elektrické energie je
O i
Qe.
Proto účinnost sama sobě nemůže dostatečně charakterizovat výrobu elektrické
61
. Pokud teplo QT
předáváno prostřednictvím výměníku (zařazeného např. Svorková tepelná účinnost
teplárny tedy
P -Psv i,
ijiep.
resp.2.) relativně velkou dodávkou tepla může být ?}tep,c
vyšší než teplárny vysoké technické úrovni relativně nižší dodávkou tepla. závisí obvykle místě, kde dodávané teplo měří.í **=Q ---- (2-87)
r\v
popr. pal Opal —----------------------------- (2-87a)
r rjv ■f)pot n
Měrnou spotřebu paliva výrobu elektřiny můžeme vypočítat vztahů
(2-50) (2-52). (2-79).
$ pal —
V »?VQ
Qs
