V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Známé jsou
vodní přečerpávací elektrárny, které však vyznačují velkým počtem energetic
kých přeměn, proto účinnost akumulace poměrně nízká, dosahuje . rozdíl vodních přečerpávacích elektráren, kde třeba na
1 kWh dodanou sítě špičce odebrat mimošpičkové době asi 1,4 2,0 kWh,
pro přečerpání vody spodní nádrže horní, stačí vzduchové akumulační
elektrárny odebrat sítě pouze 0,75 0,90 kWh pro kompresi vzduchu usklad
něného zásobníku dodat 000 000 tepla palivu vhodném pro spalovací
turbíny, které při špičkovém provozu spálí spalovací komoře.1 Význam akumulace energie
Současné jaderné reaktory, ale reaktory, kterými počítá nejbližších
desetiletích, nemohou technických důvodů pracovat rychlejší změnou zatížení
ve větším rozsahu.
Dosud nejsou známy akumulátory, které zajistily ekonomické uskladnění
takového množství elektrické energie, které nutné pro vyrovnání spotřeby vý
roby elektrizační soustavě alespoň průběhu dne.
Přečerpávací vodní elektrárny budou mít naší elektrizační soustavě nej-
bližších letech velký význam konkrétních podmínkách mohou uplatnit vzdu
chové akumulační elektrárny.
Společnou nevýhodou vodních akumulačních přečerpávacích elektráren vzdu
chových akumulačních elektráren vazba vhodné terénní geologické podmín
ky.3 STLAČENÉHO HU
A A
18. Technický problém záležející nesouladu časově proměnných poža
davků dodávku energie požadavku pokud možno konstantního zatížení
energetického zdroje možno řešit vhodnou akumulací energie. Pro
porovnání vodních akumulačních elektráren nebo přečerpávacích elektráren
je potřeba akumulačního prostoru 500 000 m3MWh-1 více, závislosti
na hydraulickém spádu. Přebytky elektrické energie
se proto přeměňují jiné druhy energie, které lze vhodně uskladnit.3. této elektrárny časově oddělena
komprese vzduchu dodávaného tlakového zásobníku expanze spalin, vzniklých
spálením vhodného paliva stlačeném vzduchu odebraném zásobníku, ply
nové turbíně.
Podceňovat nelze ani skutečnost, přečerpávacích vodních elektrárnách mož
no akumulovat pouze přebytky elektrické energie, nikoli tepelné energie.
Protože energie uskladňuje formě potenciální energie vody, jsou rozměry ener
getického zásobníku veliké. Při tlaku vzdu
chu zásobníku MPa potřeba akumulačního prostoru asi 200 MWh"1
u rovnotlakového zásobníku 400 600 MWh-1 spádového zásobníku. uvedeného významu akumulace pro rozhodující
kvalitativní změnu palivo-energetických bilancích vyplývá, stěží lze počítat
perspektivně akumulací takového množství energie zásobníku tak malou měr
nou akumulační schopností, jako vyznačují přečerpávací vodní elektrárny. hlediska dlouhodobější perspektivy širšího vý-
580
. Nevýhodou jsou také vysoké investiční náklady, které nutně každou novou
(méně vhodnou) lokalitou porostou. Snižování výkonu reaktoru není vhodné ani ekonomických
důvodů, nebot přitom vždy dochází zmenšení využití paliva menšímu
využití investičně náročného zařízení. Naproti tomu průběh zatížení tepelných
soustav elektrizační soustavy kolísavý zatížení mění během dne, týdne
i během roku. Nutná rozlehlost spodní horní akumulační nádrže,
spolu požadavkem největšího výškového rozdílu mezi těmito nádržemi, další
požadavky plynoucí stavebního řešení kladou velké nároky výběr lokality
pro takový energetický zásobník.
Z poslední doby znám princip vzduchové akumulační elektrárny akumulací
stlačeného vzduchu podzemním zásobníku.18
