V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Zvyšování technických poža
davků jaderné elektrárny, prodlužování doby jejich stavby inflační vývoj
kapitalistických měn povedou nutně standardizaci jaderných elektráren. 17-4. podmínky uvedeno tab. pozi
tivní jev, neboť hlediska výroby elektrické energie rozhodující význam
především technologické zařízení. Porovnání sovětských elektráren podle projektových údajů [82]
Ukazatel 150 200 300 500 800 MW
Měrné investiční
náklady (%)
100 82,5 77,5 75
Měrná spotřeba
měrného paliva
(kg kWh“ 1)
0,380 0,370 0,338 0,330 0,327
Zvětšením jednotkového výkonu lze snížit též počet zaměstnanců jednot
ku výkonu.
Kromě toho stavba druhého bloku téže elektrárně 15% levnější,
protože využije některých existujících zařízení. Pro menší elektrárny možno použít pro hrubý odhad počtu zaměst
nanců vztah
Z 40a ]/PÍ (17-40)
566
. Podíl stavebních nákladů však závisí též klimatických
podmínkách místě výstavby elektrárny, neboť značné míry určují kon
cepci stavební části. 17-6. 17-7. růstem jednotkového výkonu snižují
celkové investiční náklady, ale klesá též podíl nákladů stavební část. Jestliže roce 1970 byly měrné
náklady asi 200 kW_1, počítalo elektrárny reaktorem PWR 000 MW
s náklady 500 kW~1při uvedení provozu roce 1976 100 $kW při
uvedení provozu roce 1986 (při uvažování hodnoty roce uvedení pro
vozu). 17-5 podle sovětských
údajů tab. Vývoj však pravděpodobně nebude pokračovat nadále
tak prudkým zvětšováním jednotkových výkonů.
U konvenčních elektráren klesají měrné investiční náklady jednotkového
výkonu 300 400 přibližně podle vztahu
ii (17-39)
ale větších jednotkových výkonů snižování měrných nákladů mnohem menší.
Zvětšování jednotkového výkonu ovlivňuje příznivě především měrné investiční
náklady, ale též palivovou složku nákladů, když menší míře. Rozdělení investičních nákladů technologic
kou stavební část pro čs. tabulce 17-7
jsou tohoto hlediska porovnány některé typy sovětských elektráren.
U jaderných elektráren pokles měrných investičních nákladů rostoucím jed
notkovým výkonem mnohem výraznější.
Tab.Vliv velikosti jednotkového výkonu druhu spalovaného paliva měrné
investiční náklady patrný tab. Zvětšením jednotkového výkonu
z 600 300 klesnou měrné investiční náklady asi je
hlavní důvod, proč jaderné elektrárny dosáhly velmi rychle maximálních výkonů
konvenčních elektráren. posledních letech však měrné investiční
náklady jaderných elektráren podstatně zvýšily.
V průměru jsou jaderné elektrárny dražší asi 60% USA asi 50%
v NSR než konvenční elektrárny
