V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Závislost měrných nákladů
na době využití pro různé typy elektráren
A elektrárna dvěma paroplynovými
bloky jednotkovém výkonu 300 MW
B elektrárna dvěma parními
pološpičkovými bloky 250 MW
C uhelná elektrárna bloky 200 MW
D elektrárna dvěma spalovacími
turbínami 100 MW
Obr. účinnosti však závisí, jaký dostaneme
instalovaný elektrický výkon jaderné elektrárny při daném tepelném výkonu
reaktoru, který spolu ostatním zařízením primárního okruhu nejnákladnější
částí elektrárny značné míry rozhoduje výši investičních nákladů. Špičkové
elektrárny proto stavějí zjednodušeným schématem, sníženými parametry
páry, často využívá dražšího paliva, výměníků volí větší koncové teplotní
spády, stupně turbíny volí větší tepelný spád, aby byla nejlevnější.Jaderné elektrárny hodnotíme, vzhledem nákladům palivo, jako elektrárny
spalující levné palivo.
559
. Zlepšení
účinnosti jaderných elektráren proto příznivě ovlivňuje též výši měrných investič
ních nákladů. Naproti tomu investiční
náklady musí být vzhledem malému ročnímu využití nejmenší. Závislost ročních měrných
nákladů době využití pro různé typy
elektráren
1 parní uhelná elektrárna;
2 jaderná elektrárna; elektrárna
se spalovacími turbínami
2.
Obr. tohoto hlediska mohlo zdát, účinnost jaderných
elektráren může být relativně nízká.
Často používají též spalovací turbíny, neboť investiční náklady elektráren
se spalovacími turbínami bývají jen investičních nákladů parních
elektráren.
Protože provoz elektráren nehodnotí pouze základě množství vyrobené
energie, ale též základě pohotového výkonu, který dispozici pro nasazení
v elektrizační soustavě, rozdělujeme někdy roční výpočtové (převedené) náklady
též takto:
a) pevné náklady které vznikají nezávisle tom, zda elektrárna není
v provozu,
b) náklady provozní pohotovost Nz, které vznikají při chodu elektrárny,
ale nejsou úměrné zatížení,
c) pohyblivé náklady které jsou úměrné zatížení (množství vyrobené
energie). 17-5. Špičková elektrárna, která určena pro nízké roční využití, může mít sou
činitel větší, proto nezáleží tolik její účinnosti. 17-6
