Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 560 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Špičkové elektrárny proto stavějí zjednodušeným schématem, sníženými parametry páry, často využívá dražšího paliva, výměníků volí větší koncové teplotní spády, stupně turbíny volí větší tepelný spád, aby byla nejlevnější. Protože provoz elektráren nehodnotí pouze základě množství vyrobené energie, ale též základě pohotového výkonu, který dispozici pro nasazení v elektrizační soustavě, rozdělujeme někdy roční výpočtové (převedené) náklady též takto: a) pevné náklady které vznikají nezávisle tom, zda elektrárna není v provozu, b) náklady provozní pohotovost Nz, které vznikají při chodu elektrárny, ale nejsou úměrné zatížení, c) pohyblivé náklady které jsou úměrné zatížení (množství vyrobené energie). Špičková elektrárna, která určena pro nízké roční využití, může mít sou­ činitel větší, proto nezáleží tolik její účinnosti. Závislost ročních měrných nákladů době využití pro různé typy elektráren 1 parní uhelná elektrárna; 2 jaderná elektrárna; elektrárna se spalovacími turbínami 2. Závislost měrných nákladů na době využití pro různé typy elektráren A elektrárna dvěma paroplynovými bloky jednotkovém výkonu 300 MW B elektrárna dvěma parními pološpičkovými bloky 250 MW C uhelná elektrárna bloky 200 MW D elektrárna dvěma spalovacími turbínami 100 MW Obr.Jaderné elektrárny hodnotíme, vzhledem nákladům palivo, jako elektrárny spalující levné palivo. Často používají též spalovací turbíny, neboť investiční náklady elektráren se spalovacími turbínami bývají jen investičních nákladů parních elektráren. 17-5. tohoto hlediska mohlo zdát, účinnost jaderných elektráren může být relativně nízká. 17-6. Naproti tomu investiční náklady musí být vzhledem malému ročnímu využití nejmenší. Obr. účinnosti však závisí, jaký dostaneme instalovaný elektrický výkon jaderné elektrárny při daném tepelném výkonu reaktoru, který spolu ostatním zařízením primárního okruhu nejnákladnější částí elektrárny značné míry rozhoduje výši investičních nákladů. 559 . Zlepšení účinnosti jaderných elektráren proto příznivě ovlivňuje též výši měrných investič­ ních nákladů