V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
krácení Kčs
v rozměru tohoto ukazatele jej lze vyjadřovat rocích, proto pro něj ujal
název „lhůta splacení dodatkových investic“ .
Převratná hodnota koeficientu efektivnosti investic
m II
± i---
- v
udává jaké dodatkové investice třeba vynaložit, při volbě investičně náročnější
varianty, aby dosáhlo snížení výrobních nákladů Kčs r-1.vyjádření závislosti odpisů materiálových mzdových nákladů 2Vm
a výsledných výrobních nákladů investičních nákladech (obr. 17-1. Závislost výrobních nákladů jejich
složek investičních nákladech
Jen podle výrobních nákladů určitého úseku výroby nebo podniku nelze po
suzovat hospodárnost zvoleného řešení.
Minimum výrobních nákladů jednoho úseku národního hospodářství nezajišťuje
ještě národohospodářskou efektivnost. 17-1) je
zřejmé, při určité hodnotě investičních nákladů dosahují výrobní náklady
minimální hodnoty.
Obr.), přičemž tato
různá řešení vykazují různé ekonomické výsledky (různé vlastní náklady, odlišné
investiční náklady).
Jedny tytéž potřeby národního hospodářství lze zajistit obvykle větším počtem
vzájemně zaměnitelných variant (rozdílné parametry kombinace výrobních za
řízení, zaměnitelné palivo materiály, rozdílné technologie apod. Tento úkol řeší zavedením
koeficientu efektivnosti dodatkových investic
A v1- čsr-i
k” )
Koeficient efektivnosti udává jaké snížení výrobních nákladů připadá, při volbě
investičně nákladnější varianty, Kčs dodatkových investic.
Může proto ukázat, bylo účelnější využít těchto investic jiném odvětví.
Při porovnání zaměnitelných variant ráznou výší investičních výrobních
nákladů vzniká tedy otázka: Jestliže zvolíme variantu vyššími investičními
náklady nižšími výrobními náklady než jiná zaměnitelná varianta,
nedají dodatkové investice (rozdíl investičních nákladů vzájemně zaměnitelných
variant) větší efekt jiném úseku národního hospodářství? třeba rozhodnout,
kterou vzájemně zaměnitelných variant zvolit.
Investičně nákladnější varianta volí tehdy, jestliže koeficient efektivnosti
vypočtený podle rovnice (17-2) větší než předepsaná normativní hodnota
551
. Objem investic, které lze daném období vynaložit, totiž omezený. Dosahuje-li snížení výrobních nákladů
zvýšením investic, nemusí ještě být účelné hlediska celého národního hospo
dářství. Tak dostáváme problému souměření
jednorázových (investičních) nákladů výrobních nákladů, neboli problému
posuzování ekonomické efektivnosti investic
