V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Rozptylování plynných exhalací děje difúzí
při turbulentním proudění, tj.
Byla vypracována řada teorií atmosférické turbulentní difúze. Kromě toho probíhají atmosféře
též děje náhodné, statistického charakteru, nimiž klasické teorie nedovedou
vypořádat.5 Í
Současný nejúčinnější prostředek snížení koncentrace plynných škodli
vin jejich rozptýlení ovzduší. Energie turbulentních pohybů není většinou atmosféře rovno
měrně rozdělena, proto rozpty] příměsí různých směrech odlišný anizo-
tropní proudění, rozdíl izotropního proudění, kdy energie vírového proudění
je všech směrech rozložena rovnoměrně.
Pro výpočet koncentrace plynných látek libovolném místě okolí vyvýšeného
zdroje exhalací (komína) odvodil Sutton vztah
, y2
0 .
Podle příčin vzniku rozlišujeme turbulenci mechanickou, která způsobena
vznikem velkých gradientů rychlosti tečných napětí při proudění kolem překážek,
a turbulenci termickou, která podmíněna vznikem vertikálního proudění vzduchu
v důsledku rozdílů jeho hustoty. Termická turbulence výrazně ovlivňuje stabilitu
ovzduší naopak. Významnou předností Suttonova modelu rozptylu je, udává pří
mo vztahy pro difúzni parametry pro meteorologický exponent n,
které přímo charakterizují stav turbulence atmosféry.
Nejdůležitější statistická teorie, doporučená používání CSSR, teorie
Suttonova.16. Pro praktické řešení rozptylu atmosféře proto uplatňují především
statistické teorie. Klasické teorie
však dosud nenašly praktické uplatnění, protože pro jejich složitost nelze obvykle
určit experimentálně potřebné parametry difúze. Pro difúzni
součinitele odvodil Sutton vztahy
Dy 2
D r
\ )
(16-7)
kde Auy, Awz s~x) jsou odchylky střední rychlosti směru osy z,
N (m2s-1) makroviskozita.
Schematické znázornění kouřové vlečky uvedeno obr. 16-1.
(z y
\ y
1|exp
D 2zx2~n
exp
Dlx2~n
(16-5)
kde (kg s_1) množství exhalací,
Dy, (m2s“ součinitele difúze směru osy z,
u s-1) střední rychlost větru koruně komína,
H -j- (m) efektivní výška komína geometrická výška komína
a převýšení kouřové vlečky),
x, (m) pravoúhlé souřadnice počátkem patě komína osou
x pod osou kouřové vlečky. turbulentní difúzí.
Podle Suttona profil rychlosti větru dán vztahem
542
. Její předností je, při přiměřené složitosti vystihuje celkem velmi
dobře turbulentní difúzi atmosféře dává výsledky, které přijatelnou tolerancí
shodují praxí
