V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
3.Tab. škodlivin ovzduší [133]
N (mg m-3)
Škodli
vina
N m~3)
Škodlivina
nárazová
průměr. Radiační nebezpečí, vznikající při normálním provozu jaderných elektrá
ren, pro jejich okolí zanedbatelně malé. Působením jaderných elektráren tato dávka zvyšuje současné
době průměru asi 0,05 /uJ kg-1 rok [6], Podstatně větší význam tohoto
hlediska doprovodný průmysl jaderné energetiky, který zdrojem radioaktivních
izotopů, především ||Kr. Množství kysličníku siřičitého vznikající při spalování paliva obsahujícího
poměrný podíl síry vyplývá stechiometrických rovnic
= -Mpai. jednoho obyvatele připadá asi jj,J kg-1 rok. Radiační pozadí životního prostředí
bez jaderných elektráren způsobuje roční dávku pro jednoho obyvatele asi 1,25
až 3,5 kg-1.
4. 0,15 IÍ2S 0,015 0,005
20% Si02)
S02 0,5 0,15 fenol 0,3 0,1
CO 0,01 0,003
N 0,4 0,13 0,03 0,01
Cl 0,06 0,02 saze 0,15 0,05
HC1 0,06 0,02 dehto- 0,3 0. Podle [135] koncentrace NO® přepočtu ve
spalinách odcházejících kotle dána vztahem
Os 4,98 10-3cZo.
denní
nárazová
průměr. Jako celek však jaderná energetika, včetně dopro
vodného průmyslu, nezatěžuje životní prostředí radioaktivitou více než konvenční
elektrárny, tj. Zdrojem
radioaktivity konvenčních elektráren radioaktivní 2ggRa, jehož koncentrace
535
. (16-2)
Součinitel udává podíl síry palivu, který odchází spalinami ovzduší.
2. 16-2. Poměrné množství S03 NO* závisí jednak přebytku kyslíku, jednak na
teplotě při spalování.8go,5a3a m_3) (16.
denní
prach
(max.
Pro roštové ohniště 0,85, pro práškové granulační ohniště 0,95, pro výtav-
né ohniště 0,98 kapalných paliv 1. Odlučivost mechanických odlučovačů bývá 0,94 0,96 elektrostatic
kých odlučovačů 0,98 0,995.3)
kde cZoä (m) ekvivalentní průměr spalovací komory,
qy (kW m~3) objemové tepelné zatížení ohniště,
« součinitel přebytku vzduchu ohništi.1
vité
látky
a strusky ohništi, dodatkových plochách kouřovodech odlučivosti odpra
šovacího zařízení poměrném obsahu nespáleného uhlíku popílku C
= Mpal ■(1 0c) (16' 1}
Stupeň zachycení závisí typu ohniště obvykle hodnotu 0,20 0,25
u granulačního ohniště, 0,50 0,60 výtavného ohniště 0,80 cyklónového
ohniště
