Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 536 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3) kde cZoä (m) ekvivalentní průměr spalovací komory, qy (kW m~3) objemové tepelné zatížení ohniště, « součinitel přebytku vzduchu ohništi. jednoho obyvatele připadá asi jj,J kg-1 rok. Podle [135] koncentrace NO® přepočtu ve spalinách odcházejících kotle dána vztahem Os 4,98 10-3cZo.1 vité látky a strusky ohništi, dodatkových plochách kouřovodech odlučivosti odpra­ šovacího zařízení poměrném obsahu nespáleného uhlíku popílku C = Mpal ■(1 0c) (16' 1} Stupeň zachycení závisí typu ohniště obvykle hodnotu 0,20 0,25 u granulačního ohniště, 0,50 0,60 výtavného ohniště 0,80 cyklónového ohniště. 4. denní prach (max. 0,15 IÍ2S 0,015 0,005 20% Si02) S02 0,5 0,15 fenol 0,3 0,1 CO 0,01 0,003 N 0,4 0,13 0,03 0,01 Cl 0,06 0,02 saze 0,15 0,05 HC1 0,06 0,02 dehto- 0,3 0. Pro roštové ohniště 0,85, pro práškové granulační ohniště 0,95, pro výtav- né ohniště 0,98 kapalných paliv 1. Působením jaderných elektráren tato dávka zvyšuje současné době průměru asi 0,05 /uJ kg-1 rok [6], Podstatně větší význam tohoto hlediska doprovodný průmysl jaderné energetiky, který zdrojem radioaktivních izotopů, především ||Kr. Jako celek však jaderná energetika, včetně dopro­ vodného průmyslu, nezatěžuje životní prostředí radioaktivitou více než konvenční elektrárny, tj.Tab. Radiační pozadí životního prostředí bez jaderných elektráren způsobuje roční dávku pro jednoho obyvatele asi 1,25 až 3,5 kg-1. (16-2) Součinitel udává podíl síry palivu, který odchází spalinami ovzduší. Zdrojem radioaktivity konvenčních elektráren radioaktivní 2ggRa, jehož koncentrace 535 . denní nárazová průměr. 16-2. Radiační nebezpečí, vznikající při normálním provozu jaderných elektrá­ ren, pro jejich okolí zanedbatelně malé. Množství kysličníku siřičitého vznikající při spalování paliva obsahujícího poměrný podíl síry vyplývá stechiometrických rovnic = -Mpai. 2. 3. škodlivin ovzduší [133] N (mg m-3) Škodli­ vina N m~3) Škodlivina nárazová průměr. Odlučivost mechanických odlučovačů bývá 0,94 0,96 elektrostatic­ kých odlučovačů 0,98 0,995.8go,5a3a m_3) (16. Poměrné množství S03 NO* závisí jednak přebytku kyslíku, jednak na teplotě při spalování