V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Zdrojem
radioaktivity konvenčních elektráren radioaktivní 2ggRa, jehož koncentrace
535
. Odlučivost mechanických odlučovačů bývá 0,94 0,96 elektrostatic
kých odlučovačů 0,98 0,995. Podle [135] koncentrace NO® přepočtu ve
spalinách odcházejících kotle dána vztahem
Os 4,98 10-3cZo. Množství kysličníku siřičitého vznikající při spalování paliva obsahujícího
poměrný podíl síry vyplývá stechiometrických rovnic
= -Mpai.
denní
prach
(max. 0,15 IÍ2S 0,015 0,005
20% Si02)
S02 0,5 0,15 fenol 0,3 0,1
CO 0,01 0,003
N 0,4 0,13 0,03 0,01
Cl 0,06 0,02 saze 0,15 0,05
HC1 0,06 0,02 dehto- 0,3 0. jednoho obyvatele připadá asi jj,J kg-1 rok.
denní
nárazová
průměr. Působením jaderných elektráren tato dávka zvyšuje současné
době průměru asi 0,05 /uJ kg-1 rok [6], Podstatně větší význam tohoto
hlediska doprovodný průmysl jaderné energetiky, který zdrojem radioaktivních
izotopů, především ||Kr. (16-2)
Součinitel udává podíl síry palivu, který odchází spalinami ovzduší.8go,5a3a m_3) (16. Jako celek však jaderná energetika, včetně dopro
vodného průmyslu, nezatěžuje životní prostředí radioaktivitou více než konvenční
elektrárny, tj. Radiační pozadí životního prostředí
bez jaderných elektráren způsobuje roční dávku pro jednoho obyvatele asi 1,25
až 3,5 kg-1.
2. 16-2.1
vité
látky
a strusky ohništi, dodatkových plochách kouřovodech odlučivosti odpra
šovacího zařízení poměrném obsahu nespáleného uhlíku popílku C
= Mpal ■(1 0c) (16' 1}
Stupeň zachycení závisí typu ohniště obvykle hodnotu 0,20 0,25
u granulačního ohniště, 0,50 0,60 výtavného ohniště 0,80 cyklónového
ohniště. škodlivin ovzduší [133]
N (mg m-3)
Škodli
vina
N m~3)
Škodlivina
nárazová
průměr. Poměrné množství S03 NO* závisí jednak přebytku kyslíku, jednak na
teplotě při spalování.3)
kde cZoä (m) ekvivalentní průměr spalovací komory,
qy (kW m~3) objemové tepelné zatížení ohniště,
« součinitel přebytku vzduchu ohništi.
3.Tab.
4. Radiační nebezpečí, vznikající při normálním provozu jaderných elektrá
ren, pro jejich okolí zanedbatelně malé.
Pro roštové ohniště 0,85, pro práškové granulační ohniště 0,95, pro výtav-
né ohniště 0,98 kapalných paliv 1
