V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
CaC03. Proto prvním opatřením zabránění vzniku
těchto korozí zajistit, aby teplota kovu nepřestoupila 600 °C. vysokoteplotní korozí, jejímž kata
lyzátorem V2O5v tekutém nebo krajním případě plastickém stavu, nikoli však
v tuhém nebo plynném skupenství. uhlí teplota rosného bodu par H2S04 spalinách může
být dosti širokých mezích nejen závislosti obsahu síry palivu, ale na
přebytku vzduchu vlhkosti paliva. horkovodních kotlů rovněž recirkuluje část ohřáté vody,
aby zvýšila teplota vody vstupu kotle. Velký význam přitom jemnost mletí přísadového materiálu. teplotě stěny ohříváku vzduchu rozhoduje teplota spalin stude
ného ohřívaného vzduchu.
K čištění výhřevných ploch provozu používají nejčastěji ofukovače. sulfátů zásaditých
kovů vzniká pyrosulfát, který koroduje ocel již při teplotě 600 °C
Na2S04 S02 Na2S20 (14-10)Zi V2U5
Na základě dosavadního výzkumu vysokoteplotních korozí lze učinit závěr, že
působí při teplotách vyšších než 600 °C. V20 tekutém stavu okysličuje kov přechází na
nižší kysličník V20 který přítomnosti kyslíku nestálý přechází vyšší
kysličník
Fe FeO (14-7)
2 V20 (14-8)
Vysokoteplotní koroze podporována sloučeninami síry, jednak prostřednictvím
sulfátů, jednak uplatňuje koroze S02 katalytickým účinkem 2Os
V20 S02 V20 S03 (14-9)
Vzniklý SO3 atomární kyslík působí velmi zhoubně kov. zabránění korozí vzniku nánosů se
někdy dávkují ohniště vhodné přísady, jejichž význam tom, korozívní
látky nebo látky tvořící nánosy váží přísadu vzniku látek neagresivních
a netvořících nánosy.
Z uvedených závislostí vyplývá důležitá směrnice pro zamezení nízkoteplotních
korozí: zajistit, aby teplota kovu nebyla nižší než teplota rosného bodu H2S04
ve spalinách. Jako tuhých látek používá magnezitu MgO nebo dolomitu
MgC03. Tato koroze však podmíněna přítomností
volného kyslíku spalinách. Ofukování vzduchem vzhledem výhřevným plochám šetrnější nezvy
šuje teplotu rosného bodu spalin, ale vyžaduje kompresor vzdušník, takže je
505
. Dalším opatřením
je snížení přebytku kyslíku minimum. Jako
ofukovací médium používá pára tlaku MPa (nejlépe přehřátá) nebo
vzduch.Vznik uvedených nánosů bývá provázen tzv.
Velmi jsou rozšířeny též kapalné přísady, které mají proti tuhým řadu výhod, ze
jména při dávkování. Snížením přebytku vzduchu snižuje rosný
bod H2S04 spalinách, neboť koncentrace SO3, tedy 2S04 tím zmenšuje.
Nízkoteplotní koroze výhřevných ploch nacházejících oblasti nízkých teplot
(ohřívák vody ohřívák vzduchu) jsou způsobeny agresívním působením zředěné
kyseliny sírové vznikající vzájemného působení SO3 vodní páry
S03 2S04 (14-11)
Termodynamickými vlastnostmi 2S04 její koncentrací spalinách určena
její kondenzační teplota rosný bod. Proto výhodou nasává vzduch horní části kotelny,
v zimě část ohřátého vzduchu recirkuluje nebo studený vzduch předehřívá
v parním ohříváku. Při obvyklém obsahu síry mazutu rosný
bod par kyseliny sírové spalinách 140 160 (rosný bod vodních par spa
linách bývá asi °C)
