Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 506 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jako ofukovací médium používá pára tlaku MPa (nejlépe přehřátá) nebo vzduch. Velmi jsou rozšířeny též kapalné přísady, které mají proti tuhým řadu výhod, ze­ jména při dávkování. Proto prvním opatřením zabránění vzniku těchto korozí zajistit, aby teplota kovu nepřestoupila 600 °C. zabránění korozí vzniku nánosů se někdy dávkují ohniště vhodné přísady, jejichž význam tom, korozívní látky nebo látky tvořící nánosy váží přísadu vzniku látek neagresivních a netvořících nánosy. Ofukování vzduchem vzhledem výhřevným plochám šetrnější nezvy­ šuje teplotu rosného bodu spalin, ale vyžaduje kompresor vzdušník, takže je 505 . Nízkoteplotní koroze výhřevných ploch nacházejících oblasti nízkých teplot (ohřívák vody ohřívák vzduchu) jsou způsobeny agresívním působením zředěné kyseliny sírové vznikající vzájemného působení SO3 vodní páry S03 2S04 (14-11) Termodynamickými vlastnostmi 2S04 její koncentrací spalinách určena její kondenzační teplota rosný bod. K čištění výhřevných ploch provozu používají nejčastěji ofukovače. horkovodních kotlů rovněž recirkuluje část ohřáté vody, aby zvýšila teplota vody vstupu kotle. Z uvedených závislostí vyplývá důležitá směrnice pro zamezení nízkoteplotních korozí: zajistit, aby teplota kovu nebyla nižší než teplota rosného bodu H2S04 ve spalinách. Při obvyklém obsahu síry mazutu rosný bod par kyseliny sírové spalinách 140 160 (rosný bod vodních par spa­ linách bývá asi °C). V20 tekutém stavu okysličuje kov přechází na nižší kysličník V20 který přítomnosti kyslíku nestálý přechází vyšší kysličník Fe FeO (14-7) 2 V20 (14-8) Vysokoteplotní koroze podporována sloučeninami síry, jednak prostřednictvím sulfátů, jednak uplatňuje koroze S02 katalytickým účinkem 2Os V20 S02 V20 S03 (14-9) Vzniklý SO3 atomární kyslík působí velmi zhoubně kov. uhlí teplota rosného bodu par H2S04 spalinách může být dosti širokých mezích nejen závislosti obsahu síry palivu, ale na přebytku vzduchu vlhkosti paliva. Proto výhodou nasává vzduch horní části kotelny, v zimě část ohřátého vzduchu recirkuluje nebo studený vzduch předehřívá v parním ohříváku. CaC03. Velký význam přitom jemnost mletí přísadového materiálu. Jako tuhých látek používá magnezitu MgO nebo dolomitu MgC03. sulfátů zásaditých kovů vzniká pyrosulfát, který koroduje ocel již při teplotě 600 °C Na2S04 S02 Na2S20 (14-10)Zi V2U5 Na základě dosavadního výzkumu vysokoteplotních korozí lze učinit závěr, že působí při teplotách vyšších než 600 °C. Tato koroze však podmíněna přítomností volného kyslíku spalinách. Dalším opatřením je snížení přebytku kyslíku minimum. Snížením přebytku vzduchu snižuje rosný bod H2S04 spalinách, neboť koncentrace SO3, tedy 2S04 tím zmenšuje. vysokoteplotní korozí, jejímž kata­ lyzátorem V2O5v tekutém nebo krajním případě plastickém stavu, nikoli však v tuhém nebo plynném skupenství. teplotě stěny ohříváku vzduchu rozhoduje teplota spalin stude­ ného ohřívaného vzduchu.Vznik uvedených nánosů bývá provázen tzv