V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Orientace soustrojí vzhledem kotelně, resp. prvním případě jsou všechna
soustrojí jejich pomocná zařízení rozmístěna stejně, což výhodné pro stavbu,
montáž provoz. definitivnímu
čelu strojovny, závisí koncepčním řešení soustrojí (pravé, levé uspořádání —
z hlediska umístění regeneračních ohříváků, turbonapáječky apod.
Při podélném uspořádání mohou být všechna soustrojí orientována jedním
směrem, nebo vždy dvojicích osově souměrně.). Takto jsou však řešeny např.
strojovny elektráren dvěma reaktory VER-440 MW. Při použití stavebního modulu nebo obtížně
umisťují vnitřní sloupy vzhledem základu soustrojí.
Osově souměrné uspořádání méně časté, ačkoliv umožňuje poněkud zkrátit
délku strojovny.
Při čistém blokovém uspořádání nejčastěji používá příčného uspořádání
turbosoustrojí strojovně.1 Y
Uspořádání strojovny závisí především vzájemné poloze turbosoustrojí :
a) při podélném uspořádání osa turbosoustrojí rovnoběžná osou strojovny,
b) při příčném uspořádání osa soustrojí kolmá osu strojovny,
c) šikmého uspořádání používá jen výjimečně.
Podélné uspořádání používá nejčastěji při propojení centrály parní straně,
což běžné teplárnách. tomto případě totiž potřebná rozteč turbosoustrojí
a kotlů prakticky stejná.
Taková šířka strojovny nemůže být bez vnitřních podpěr. dnešních
turbosoustrojí potřebná šířka strojovny značná, např. Vhodná je
orientace turbíny definitivnímu čelu strojovny (elektrickým generátorem smě
rem definitivního čela strojovny), neboť dočasné stěny strojovny bývá mon
tážní prostor pro vyjímání rotoru alternátoru posledního soustrojí není třeba
zvláštní místo. Takové uspořádání umožňuje zkrátit délku parovodů usnadňuje vyve
dení elektrického výkonu.
Při příčném uspořádání turbíny orientují směrem kotelně, resp. reaktoro
vé hale jaderných elektráren, alternátorem směrem vnější podélné stěně
kotelny. Tyto vnitřní podpěry
rozdělují pak strojovnu dvě části každé umístěn samostatný mostový
jeřáb (viz obr. kondenzačních elektrárnách toto uspořádání
obvyklé při zapojení dvou kotlů jednu turbínu (duoblok). 13-1).A
13.
-Šířka strojovny při příčném uspořádání dána délkou turbíny, alternátoru,
budiče potřebnou volnou délkou pro vyjmutí rotoru alternátoru. Proto může být bloku
462
. Naproti tomu při podélném uspořádání rozteč turbo
soustrojí mnohem větší než potřebná rozteč kotlů. Nevýhodou je, polovina soustrojí musí být provedena pra
vém uspořádání polovina levém uspořádání. pro soustrojí 200 MW
je potřebná šířka asi pro soustrojí výkonu 300 asi pro
soustrojí 500 asi Pro turbosoustrojí výkonu 800 potřebná šířka
strojovny pro soustrojí výkonu 200 tato šířka m
