V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Někdy palivo vnějšího skladu dopravuje do
pohotovostního skladu reaktorovém objektu odtud teprve zařízení pro vklá
dání paliva reaktoru.
Množství tuhých zbytků jednotlivých druzích určíme vztahů:
— propad
M (7-7)
368
. Tento transport náročnou složitou operací, neboť vyjímané
palivo velmi silným zdrojem záření. Palivo ponecháno dlouhodobém skladu tak dlouho, je
možno bezpečně ekonomicky dopravit přepracování. Často však využívá lodní letecké dopravy.
Zpravidla bývá palivo transportováno pod vodou, která zároveň chladivém stí
něním. Kromě toho nutné chlazení vyjímaného
paliva, protože následkem radioaktivního rozpadu štěpných produktů uvolňuje
takové množství tepla, mohlo dojít roztavení obalu palivových proutků.
Dlouhodobý sklad vyhořelého paliva objektu elektrárny zpravidla řešen
jako vodní bazén, němž palivo umístěno paletách nebo hermetických nádo
bách naplněných vodou. některých elektrá
ren funkce krátkodobého dlouhodobého skladu sloučena jednoho objektu.9. Dlouhodobý sklad bývá situován mimo hlavní výrobní
objekt elektrárny.9 Í
7.
Zařízením pro vkládání paliva reaktoru většiny elektráren též vyjímá
vyhořelé palivo reaktoru přemisťují jím články aktivní zóně (zavážecí
stroj).vnějšího skladu palivových článků palivo dopravuje různými způsoby,
nejčastěji však pomocným kontejnerem nebo speciálním vagónem, stroji na
vkládání paliva reaktoru.
7.
Tuhé zbytky mají různou formu, proto rozeznáváme:
a) propad vyskytuje roštového spalovacího zařízení obsahuje, vzhle
dem ostatním zbytkům, největší podíl nevyhořelého paliva,
b) škvára tuhý zbytek spálení roštových granulačních ohnišť,
c) struska vzniká výtavném ohništi prochází tekutou fází,
d) popílek tvořen malými částicemi tuhých zbytků unášen spalinami
z ohniště kouřovými kanály kotli kotlem komína. Kontejner obvykle
zaplněn vodou, hermeticky uzavřen jeho stěny jsou opatřeny žebrováním, aby
se zlepšil odvod tepla.
Vyhořelé palivo dopravuje elektrárny přepracování kontejnerech,
které jsou zpravidla konstruovány jako tlustostěnné ocelové nádoby, nichž
je palivo uloženo distančním kontejneru nebo mříži.
Při výměně paliva vyhořelé palivové články přenášejí zavážecítn strojem
nebo jeřábem krátkodobého skladu, který nejčastěji situován přímo reakto
rovém objektu. Kontejnery dopravují speciálních železničních vagó
nech nebo silničních podvozcích. Méně často používá při tomto transportu chlazení stlačeným plynem.1 Množství tuhých zbytků, jejich druhy využití
Odstruskovací odpopílkovací zařízení slouží odstraňování tuhých
zbytků spálení paliva. Pokud sklad přímo hlavním výrobním objektu, dopra
vují články stroji vkládání paliva reaktoru obvykle jeřábem umístěným
v reaktorové hale
