Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 346 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
6-17b. Tyto výměníky jsou nejčastěji trubkové vnějším žebrováním. Trubky skládají pomocí rozváděcích komor panelů tyto panely se umisťují nejčastěji střeše strojovny. 6-17a opravit aditivní korekcí óty2 podle diagramu obr. Zdá však, používání suchých chladičů urychlí výstavba jaderných elektráren, neboť velmi rozšířené elektrárny lehkovodními reaktory vyznačují asi větším množstvím páry vstupu kondenzá­ toru než klasických elektráren. Pokud není nezbytně nutné, však třeba použití suché kondenzace vy­ hnout, neboť zařízení investičně nákladnější dosažitelné vakuum nižší.1, spotřeba, resp. 6.vlhkosti <p. *) Uvádí se, suché chladiče jsou asi třikrát investičně náročnější než mokré chladiče. U dosud běžně používaných suchých chladičů, trubkami vně žebrovanými, dosahuje nižšího vakua než mokrých chladičů. Používají dva systémy suché kondenzace: a) Přímé chlazení (systém GEA) vyznačuje rozváděním páry expanzi přímo výměníků (obr.*) Použití suché kondenzace neovlivňují zásadněji technické otázky, nýbrž otázky ekonomické. Francii očekává, roce 2000 bude pro­ vozu 137 jaderných bloků výkonu 200 MW, nichž bude chlazeno vodou 100 bude mít vzduchové chlazení. Podle studie Energoprojektu Praha bude použití suchých chladičů v ČSSR, ekonomicky výhodné teprve tehdy, když cena spotřebované vody bude vyšší než Kčs. výrobu MWh potřeba, resp. m-3. 347 . Podle Energie (1978), 301, možno, při stejných investičních nákladech stejném obestavěném prostoru jako dosavadních suchých chladicích věží, dosáhnout stejného vakua jako mokrých chladicích věží. 6-18). Jak uvádí poslední době, byla tato nevýhoda odstraněna u chladicích věží typu LRT, nichž chladicí vzduch proudí vnitřkem trubek voda proudí štěr­ binami okolo vnějšího povrchu trubek. velmi důležitá okolnost při vý­ stavbě elektráren oblastech nedostatkem vody. Chladicí křivky jsou sestrojovány individuálně pro jednotlivá konkrétní za­ řízení. MWh-1. suché kondenzaci, kdy pára kondenzuje bez přímého styku vzduchem, je spotřeba vody 0,03 0,04 m3. Protože dochází smíšení kondenzátu chladicí vody, musí být voda chladi­ cím okruhu stejné jakosti jako napájecí voda. Při tzv. Ohřátá voda se chladí uzavřeném chladicím okruhu povrchovém chladiči. Je-li hydraulické zatížení chladicí pásmo tv2 tv1 jiné než jmenovité, nutno údaj čv2 chladicí křivky obr. 6. b) Nepřímé chlazení (systém Heller) vybaveno směšovacím kondenzá­ torem (obr. Největším technickým problémem jsou u přímého chlazení dispoziční otázky souvisící přivedením velkého objemu páry do výměníků minimální tlakovou ztrátou rovnoměrné rozvedení páry všech panelů. spotřeba vody — při průtočném chlazení 100 400 m3, — při cirkulačním chlazení m3. Proto přímého chlazení používá jen pro menší výkony (do 120 až 250 MW). potřeba chladicí vody pro kondenzační elektrárny velmi značná.5 E Jak již bylo uvedeno kap. 6-19a), takže pára výfuku turbíny rozvedena velmi krátkou cestou do kondenzátoru umístěného mezi stojinami turbínového stolu