V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Proto přímého chlazení používá jen pro menší výkony (do 120 až
250 MW). 6-17b. 6. Největším technickým problémem jsou
u přímého chlazení dispoziční otázky souvisící přivedením velkého objemu páry
do výměníků minimální tlakovou ztrátou rovnoměrné rozvedení páry všech
panelů.
Při tzv. Ohřátá voda se
chladí uzavřeném chladicím okruhu povrchovém chladiči. Je-li hydraulické zatížení chladicí pásmo tv2 tv1 jiné než
jmenovité, nutno údaj čv2 chladicí křivky obr.
U dosud běžně používaných suchých chladičů, trubkami vně žebrovanými, dosahuje nižšího
vakua než mokrých chladičů.
Chladicí křivky jsou sestrojovány individuálně pro jednotlivá konkrétní za
řízení.vlhkosti <p.1, spotřeba, resp.5 E
Jak již bylo uvedeno kap. Francii očekává, roce 2000 bude pro
vozu 137 jaderných bloků výkonu 200 MW, nichž bude chlazeno vodou 100
bude mít vzduchové chlazení. Tyto výměníky jsou nejčastěji trubkové vnějším
žebrováním.
Protože dochází smíšení kondenzátu chladicí vody, musí být voda chladi
cím okruhu stejné jakosti jako napájecí voda.
6. Podle studie Energoprojektu Praha bude použití suchých chladičů
v ČSSR, ekonomicky výhodné teprve tehdy, když cena spotřebované vody bude
vyšší než Kčs. Jak uvádí poslední době, byla tato nevýhoda odstraněna
u chladicích věží typu LRT, nichž chladicí vzduch proudí vnitřkem trubek voda proudí štěr
binami okolo vnějšího povrchu trubek. MWh-1.
347
. potřeba chladicí vody
pro kondenzační elektrárny velmi značná. 6-18).
*) Uvádí se, suché chladiče jsou asi třikrát investičně náročnější než mokré chladiče. výrobu MWh potřeba, resp. Zdá však, používání suchých chladičů urychlí
výstavba jaderných elektráren, neboť velmi rozšířené elektrárny lehkovodními
reaktory vyznačují asi větším množstvím páry vstupu kondenzá
toru než klasických elektráren. 6-19a), takže pára výfuku turbíny rozvedena velmi krátkou cestou
do kondenzátoru umístěného mezi stojinami turbínového stolu.
spotřeba vody
— při průtočném chlazení 100 400 m3,
— při cirkulačním chlazení m3. velmi důležitá okolnost při vý
stavbě elektráren oblastech nedostatkem vody. 6-17a opravit aditivní korekcí
óty2 podle diagramu obr. suché kondenzaci, kdy pára kondenzuje bez přímého styku vzduchem,
je spotřeba vody 0,03 0,04 m3.
b) Nepřímé chlazení (systém Heller) vybaveno směšovacím kondenzá
torem (obr.
Používají dva systémy suché kondenzace:
a) Přímé chlazení (systém GEA) vyznačuje rozváděním páry expanzi
přímo výměníků (obr. m-3.
Pokud není nezbytně nutné, však třeba použití suché kondenzace vy
hnout, neboť zařízení investičně nákladnější dosažitelné vakuum nižší.*)
Použití suché kondenzace neovlivňují zásadněji technické otázky, nýbrž otázky
ekonomické. Trubky skládají pomocí rozváděcích komor panelů tyto panely
se umisťují nejčastěji střeše strojovny. Podle Energie (1978), 301, možno, při stejných
investičních nákladech stejném obestavěném prostoru jako dosavadních suchých chladicích
věží, dosáhnout stejného vakua jako mokrých chladicích věží
