Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 346 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
U dosud běžně používaných suchých chladičů, trubkami vně žebrovanými, dosahuje nižšího vakua než mokrých chladičů. Podle studie Energoprojektu Praha bude použití suchých chladičů v ČSSR, ekonomicky výhodné teprve tehdy, když cena spotřebované vody bude vyšší než Kčs. b) Nepřímé chlazení (systém Heller) vybaveno směšovacím kondenzá­ torem (obr. Zdá však, používání suchých chladičů urychlí výstavba jaderných elektráren, neboť velmi rozšířené elektrárny lehkovodními reaktory vyznačují asi větším množstvím páry vstupu kondenzá­ toru než klasických elektráren. potřeba chladicí vody pro kondenzační elektrárny velmi značná. Proto přímého chlazení používá jen pro menší výkony (do 120 až 250 MW). 347 . Pokud není nezbytně nutné, však třeba použití suché kondenzace vy­ hnout, neboť zařízení investičně nákladnější dosažitelné vakuum nižší. Používají dva systémy suché kondenzace: a) Přímé chlazení (systém GEA) vyznačuje rozváděním páry expanzi přímo výměníků (obr. Podle Energie (1978), 301, možno, při stejných investičních nákladech stejném obestavěném prostoru jako dosavadních suchých chladicích věží, dosáhnout stejného vakua jako mokrých chladicích věží. Je-li hydraulické zatížení chladicí pásmo tv2 tv1 jiné než jmenovité, nutno údaj čv2 chladicí křivky obr. Při tzv. 6-18). Protože dochází smíšení kondenzátu chladicí vody, musí být voda chladi­ cím okruhu stejné jakosti jako napájecí voda.vlhkosti <p. 6.*) Použití suché kondenzace neovlivňují zásadněji technické otázky, nýbrž otázky ekonomické. Tyto výměníky jsou nejčastěji trubkové vnějším žebrováním. MWh-1. Trubky skládají pomocí rozváděcích komor panelů tyto panely se umisťují nejčastěji střeše strojovny. Francii očekává, roce 2000 bude pro­ vozu 137 jaderných bloků výkonu 200 MW, nichž bude chlazeno vodou 100 bude mít vzduchové chlazení. výrobu MWh potřeba, resp. suché kondenzaci, kdy pára kondenzuje bez přímého styku vzduchem, je spotřeba vody 0,03 0,04 m3. Ohřátá voda se chladí uzavřeném chladicím okruhu povrchovém chladiči. 6. 6-19a), takže pára výfuku turbíny rozvedena velmi krátkou cestou do kondenzátoru umístěného mezi stojinami turbínového stolu. m-3. Jak uvádí poslední době, byla tato nevýhoda odstraněna u chladicích věží typu LRT, nichž chladicí vzduch proudí vnitřkem trubek voda proudí štěr­ binami okolo vnějšího povrchu trubek. spotřeba vody — při průtočném chlazení 100 400 m3, — při cirkulačním chlazení m3. *) Uvádí se, suché chladiče jsou asi třikrát investičně náročnější než mokré chladiče. Chladicí křivky jsou sestrojovány individuálně pro jednotlivá konkrétní za­ řízení. 6-17a opravit aditivní korekcí óty2 podle diagramu obr. Největším technickým problémem jsou u přímého chlazení dispoziční otázky souvisící přivedením velkého objemu páry do výměníků minimální tlakovou ztrátou rovnoměrné rozvedení páry všech panelů. velmi důležitá okolnost při vý­ stavbě elektráren oblastech nedostatkem vody.1, spotřeba, resp.5 E Jak již bylo uvedeno kap. 6-17b