Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 335 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
6.2 Y Zdroje chladicí vody mohou být přirozené umělé. U elektráren cirkulačním chlazením potřeba vody rovná přibližně spotřebě. ostatních letech průtok blíží normálnímu průtoku vyplývajícímu mnohaletého pozorování (20, 30, let). našich podmín­ kách jsou hlavními zdroji chladicí vody řeky. Dodávka chladicí vody pro elektrárnu musí být zajištěna všech obdobích předpokládaného provozu. O potřebě, resp. Všeobecně se říci, nás řeky vyznačují velmi nerovnoměrným průtokem, např. Minimální průtoky řekách dosahují hodnoty velmi malé, malých řek téměř nulové. Labe v Mělníku wraax Jív min 146 m3s-1. Bilanci potřeby spotřeby vody můžeme psát tvaru: spotřeba potřeba vrácená voda U elektráren průtočným chlazením potřeba vody značná, ale množství vrácené vody též značné, takže spotřeba vody poměrně malá. Přitom spotřeba vody podstatně větší než průtočného chlazení, neboť dochází k velké ztrátě vody odparem únosem chladicích věžích. Spotřebu (potřebu) vody pro tyto účely třeba určovat podle skutečné vybavenosti velikosti elektrárny. Střední hodnota určená dlouhodobého pozorování pod­ statě stálá. Velké vody bývají nás obvykle při tání sněhu ledu počátkem jara. umělých zdrojích hovoříme, je-li voda uměle chlazena nějakém chladiči. tomu lze využít přirozených nádrží (jezer, rybníků) nebo umělých nádrží. Sekundové množství odtékající km2 povodí řeky nazývá modulem odtoku a udává 1s_1. mokrých rocích protéká delší čas velké množství vody, suchých rocích protéká naopak delší čas malá voda. Kolísání průtokových množství podél toku řeky zmenšuje směrem pramene k ústí. spotřebě vody rozhoduje též způsob opatřování vody. Při výskytu minimálních průtoků, resp.). 336 . minimálního povoleného odběru, menších než spotřeba elektrárny, třeba postarat vhod­ né vyrovnání průtoku. Pro zpracování projektu zásobování elektrárny chladicí vodou třeba znát po- drobně vlastnosti řeky daném průřezu, zejména velikost průtoku závislosti na čase. V jiných zemích může být období velkých vod např. Průtok vody ovlivňují hlavně klimatické podmínky (srážky, teploty apod. 6-1). Velikost potřebné akumulace vyplývá zpracovaného dia­ gramu trvání průtočného množství (obr. Orientační hodnoty potřebě spotřebo vody pro elektrárnu výkonu 000 MW jsou uvedeny tab.Voda určená užitkovým účelům slouží mytí zaměstnanců, pro další sociální účely, pro klimatizaci, pro závodní kuchyni, pro mytí aut, udržování zeleně atd. Přirozené zdroje mohou být: a) povrchové (řeky, jezera, moře) b) podzemní (spodní, artéské studny). tzv.). 6-1. Velikost průtokových množství zvoleném průřezu koryta řeky značně mení. létě při tání ledovců, což může být ještě podporováno silnými dešti. Spodní vody jsou obvykle málo vydatné, proto nimi počítáme jen ojedinělých případech pouze pro některé účely (sociální účely, pití apod. nás bývají minimální průtoky suchých letních obdobích