V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
V jiných zemích může být období velkých vod např.
Dodávka chladicí vody pro elektrárnu musí být zajištěna všech obdobích
předpokládaného provozu.
Orientační hodnoty potřebě spotřebo vody pro elektrárnu výkonu 000 MW
jsou uvedeny tab. spotřebě vody rozhoduje též způsob opatřování vody. mokrých rocích protéká delší čas velké množství vody, suchých
rocích protéká naopak delší čas malá voda.
Kolísání průtokových množství podél toku řeky zmenšuje směrem pramene
k ústí. létě při tání ledovců, což
může být ještě podporováno silnými dešti.
Sekundové množství odtékající km2 povodí řeky nazývá modulem odtoku
a udává 1s_1.
Pro zpracování projektu zásobování elektrárny chladicí vodou třeba znát po-
drobně vlastnosti řeky daném průřezu, zejména velikost průtoku závislosti
na čase.
Přitom spotřeba vody podstatně větší než průtočného chlazení, neboť dochází
k velké ztrátě vody odparem únosem chladicích věžích.
Průtok vody ovlivňují hlavně klimatické podmínky (srážky, teploty apod. Bilanci
potřeby spotřeby vody můžeme psát tvaru:
spotřeba potřeba vrácená voda
U elektráren průtočným chlazením potřeba vody značná, ale množství
vrácené vody též značné, takže spotřeba vody poměrně malá. Při výskytu minimálních průtoků, resp.Voda určená užitkovým účelům slouží mytí zaměstnanců, pro další
sociální účely, pro klimatizaci, pro závodní kuchyni, pro mytí aut, udržování
zeleně atd. tomu lze využít přirozených nádrží (jezer, rybníků)
nebo umělých nádrží. Velké vody bývají nás obvykle při tání sněhu ledu počátkem jara. minimálního
povoleného odběru, menších než spotřeba elektrárny, třeba postarat vhod
né vyrovnání průtoku.
U elektráren cirkulačním chlazením potřeba vody rovná přibližně spotřebě.). tzv.2 Y
Zdroje chladicí vody mohou být přirozené umělé. nás bývají minimální průtoky suchých letních obdobích.
Přirozené zdroje mohou být:
a) povrchové (řeky, jezera, moře)
b) podzemní (spodní, artéské studny). Velikost potřebné akumulace vyplývá zpracovaného dia
gramu trvání průtočného množství (obr. Všeobecně
se říci, nás řeky vyznačují velmi nerovnoměrným průtokem, např. Velikost průtokových množství zvoleném průřezu koryta řeky značně
mení.).
Spodní vody jsou obvykle málo vydatné, proto nimi počítáme jen ojedinělých
případech pouze pro některé účely (sociální účely, pití apod.
O potřebě, resp. Střední hodnota určená dlouhodobého pozorování pod
statě stálá.
Minimální průtoky řekách dosahují hodnoty velmi malé, malých řek téměř
nulové.
6. Labe
v Mělníku wraax Jív min 146 m3s-1.
336
. ostatních letech průtok blíží
normálnímu průtoku vyplývajícímu mnohaletého pozorování (20, 30, let). 6-1). Spotřebu (potřebu) vody pro tyto účely třeba určovat podle skutečné
vybavenosti velikosti elektrárny. našich podmín
kách jsou hlavními zdroji chladicí vody řeky. 6-1. umělých zdrojích
hovoříme, je-li voda uměle chlazena nějakém chladiči
