Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 309 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Regulační tyče jsou umístěny mo­ derátoru procházejí horní částí nádoby moderátoru. 310 . Jako paliva používá silně obohaceného štěpitelného materiálu 235, 239) dále množivého materiálu (U 238, 232). c) ěžkovodní reaktor chlazený lehkou odou podstatě systém se dvěma moderátory. b) Typickým představitelem těžkovodního reaktoru moderov aného chla­ zeného D20 typ CANDU (Canadian Deuterium Uranium). Vzhledem horším rnoderačním vlastnostem lehké vody vyžaduje mírně obohacené palivo. 90 °0. Moderátor vyplňuje prostor mezi technologickými kanály.2. Každý článek 127 palivových proutků vnějším průměrem 6,9 mm. Palivové články přírodního uranu zavážejí technologic­ kých kanálů obou stran reaktoru vodorovně. Jako chladiva používá téměř výlučně sodíku, experimentálně zkoumá též chlazení heliem disociovaným N20 4. Elementy axiálních plodivých zón jsou stejného materiálu tvoří koncovou část palivo­ vých kazet. Mo­ derátor tvoří 200 těžké vody, udržované vnějším chlazením teplotě max.5. 5.6 Rychlé mi: živé reaktory Aktivní zóna rychlých množivých reaktorů skládá pouze paliva, množivého materiálu, chladiva nutných konstrukčních částí. Reaktory tohoto typu jsou buď tlakovodní, nebo varné. teplota chladiva vstupu 112 výstupu reaktoru 426 °C. Parogenerátory jsou provedeny jako trubka trubce, sekundární okruh je dvoutlakový, bez regenerace tepla. Průměr zóny je 2,05 její střed poněkud posunut středu nosné desky aktivní zóny o průměru 3,5 Články plodivé zóny tak jedné straně přimykají okraji aktivní zóny druhé straně zůstávají prázdná místa pro odkládání vyhořelých článků. Aktivní zóna obsahuje 370 šestiúhelníkových palivových článků mříži roz­ tečí mm, uspořádaných dvou zón: vnitřní menším vnější větším oboha­ cením. 27 pozic aktivní zóny obsazeno regulačními havarijními orgány. Jako příklad rychlého reaktoru uvedeme stručný popis sovětského reaktoru BN-600 stavěného jako blok Bělojarské atomové elektrárny (viz obr. Vodorovné tlakové kanály procházejí nádobou, která naplněna těžkou vodou, jejíž teplota udržuje pod 100 zvláštním vnějším chlazením. Tepelný výkon reaktoru 590 MW, svorkový výkon první čs. 5-15 a 5-16). Regulaci výkonu menším rozsahu možno provádět též změnou výšky hladiny těžké vody. jaderné elektrárny MW. Tlakové kanály jsou podstatně chladnějšího moderátoru izolovány trubkou mezerou vyplně­ nou C02 nebo N2. Kazety plodivé zóny jsou podobné kazetám štěpitelným palivem, ale jejich proutky mají větší průměr obsahují tablety ochuzeného 02. Výhodou těžkovodních reaktorů především: —fmožnost použít přírodního nebo jen mírně obohaceného paliva, —1malé rozměry aktivní zóny, — příznivý součinitel konverze 0,8). Všechny tyto části — především však chladivo musí mít minimální moderační účinek, aby rychlé neutrony získané štěpením nebyly zpomalovány. Nevýhody plynou vysoké ceny těžké vody, toho požadavku velmi vysoké těsnosti provozu dále obtížného udržení potřebné čistoty těžké vody.MPa