V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
239 jsou stejné, vznikne získaného plutonia další generaci M235 pluto
nia atd. 5-7. Pro 0,9 lze tedy využít jen asi %
přírodního uranu.4 liv cyklus, přepracování paliva
Jaderné palivo vyhoření tepelném jaderném reaktoru obsahuje
kromě produktů štěpení, které jsou vesměs radioaktivní, ještě zbylý 235, 238
a reaktoru vzniklé plutonium. Schéma palivového cyklu
I uranová ruda; thoriová ruda;
3 rafinace, chemické zpracování;
4 uranový koncentrát; kovový
uran; obohacovací závod;
7 tepelný reaktor; rychlý množivý
reaktor; zpracování vyhořelého
paliva; odpad složiště;
I reaktor přírodním uranem;
12 zpracování vyhořelého paliva
a reprodukční zóny; obohacený
uran; náplň reprodukční zóny;
15 239; —•uran vyhořelého
paliva; 232 (kov nebo
kysličník); vyhořelé palivo;
19 vyhořelé palivo náplň
reprodukční zóny; radioizotopyU235 Pu239 Th232
292
.4.
V rychlých reaktorech možno dosáhnout takže lze využít veškeré
zásoby uranu thoria jako jaderného paliva. zásadní předpoklad rozvoje
jaderné energetiky příštích desetiletích. M235 původního štěpitelného materiálu dostaneme tedy celkem
M Jf23,(1 í*2 ••■) 0,007 (5-117)
I o
kde itiu množství přírodního uranu.
Množivý materiál možno smísit štěpitelným materiálem aktivní zóně
nebo jej umístit okolí aktivní zóny vytvořit tak reprodukční zónu jaderného
reaktoru, která slouží též snížení úniku neutronů absorpce stínících mate
riálech.4. Vyhořelé palivo reaktoru mírně obohaceným
Obr.
5
