Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 288 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3.4.3 Koroze jaderných reaktorech Odolnost proti korozi jednou nejdůležitějších vlastností materiálů jaderných reaktorů, neboť vzhledem absorpci neutronů používá aktivní zóně tenkostenných ploch produkty koroze stávají vlivem reaktorového záření sekundárními radioaktivními zářiči. Pro různé materiály připadá jeden neutron počáteční energii MeV kolem 103 přesunutých atomů. Kov, který je vystaven záření, obsahuje mezimřížkové atomy volná místa, proto projevuje určitá rekombinace, tj. Protože dolet štěpných produktů dosahuje pouze [im, dochází strukturálním změnám tohoto druhu pouze palivu. 289 . spontánní náprava poškození. Relativní četnost těchto poškození však menší, neboť na jeden zúčastněný neutron připadá jeden atom nečistoty. 2. Protože počet rekom- binací vzrůstá počtem poškození, vytvoří materiálu vystaveném konstantní­ mu ozáření ustálený stav, kdy rychlost tvoření defektů rovná počtu jejich náprav rekombinací. Kromě toho mohou tekuté kovy obsahovat nečistoty, zejména kyslík, dusík uhlík, takže dochází korozi konstrukčních materiálů též chemickou cestou. Vznik intersticiálního atomu volného místa mříži nazývá Frenkelovou poruchou. Intenzita přesouvání atomů, a tedy intenzita napravování poškození vzrůstá teplotou. Koroze konstrukčních materiálů vodě, směsi vody páry přehřáté páře probíhá při nižších teplotách převážně elektrochemicky, při vyšších teplotách a přehřáté páře pak elektrochemicky chemicky. Porušení krystalické mřížky vznikem nečistot Radiačním zachycením neutronu může vzniknout jiný prvek, který dané mřížce nečistotou. Destrukcí krystalové mřížky tepelným rázem Zabrzděním štěpných fragmentů předána jejich kinetická energie zpomalují­ címu materiálu malém objemu (asi 104atomů). 5.Deform ací krystalové mřížky přesunem atomů Atom zasažený částicí energii větší než určitá prahová hodnota (Wignerova energie asi eV) přesune předtím uvolněné rovnovážné polohy krysta­ lické mříži nebo polohy mezimřížkové (intersticiální atom) porušuje krystalic­ kou strukturu. Při vyšších teplotách se některé složky rozpouštějí při nižších teplotách vylučují, takže dochází k přenášení hmotnosti jedněch částí pracovního okruhu jiných částí. Vetší množství nečistot následek změnu mechanických vlastností materiálu. prázdná místa nerovnovážné polohy atomů, projevují změnou fyzikálních vlastností, zejména křehnutím. Tento přesun snadnější, zaujímal-li atom mezi- mřížkovou polohu přechází-li volného rovnovážného místa. Koroze konstrukčních materiálů plynných chladivech vzniká vzájemným chemickým působením chladiva jeho příměsí (kyslíku, vodíku, dusíku) kon­ strukčních materiálů, jejichž povrchu vznikají kysličníky, nitridy jiné slou­ čeniny, což vede snížení pevnosti tažnosti těchto materiálů. Nepravidelnosti krystalové mřížce, tj. Tím vzniká místní zvýšení teploty (kolem 000 °C) čase řádově 10~10 Lokální poškození krystalové mřížky má trvalý charakter může vést změně fyzikálních vlastností látky. Získá-li atom určité množství energie, schopný krystalové mřížce přesu­ nout jednoho místa druhé. Koroze konstrukčních materiálů tekutých kovech projevuje rozpouštěním a vylučováním některých složek povrchu konstrukcí