Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 283 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
284 . 5.6. Tato zásada však přináší jisté provozní omezení hlediska pružnosti provozu.1 ožadavk řídicí orgány jejich klasifikace Je-li multiplikační součinitel ket výkon reaktoru konstantní, avšak malá změna multiplikačního součinitele vede rychlé změně výkonu. a) Regulační systém udržuje reaktor žádaném výkonu slouží usku­ tečňování potřebných změn zatížení. Reaktivita regulačních tyčí proto bývá 0,3 rychlost změny pod 0,1 s-1.multiplikačního součinitele zpožděných neutronů Jcej takže ket Äeí(l /?) ketfi (5-107) V mezním případě ket(l /?) byl reaktor kritický jen okamžitých ne­ utronech jeho regulace byla problematická. Reaktivita kompenzo­ vaná regulačními tyčemi nesmí dosáhnout hodnoty 0,007 zpravidla bývá {?max 0,005. b) penzační systém vyrovnává dlouhodobě značnou reaktivitu, zejména na začátku kampaně.6 Regulace výkonu jaderného reaktoru. Havarijní systém samostatný. Jestliže regulační tyče dostanou krajní polohy, která bývá rozsahu 0,2 0,8 výšky aktivní zóny, musí uvést provozu kompenzační systém. tom případě nemůže reaktor dostat do kritického stavu okamžitých neutronech při poruše regulátoru nekontro­ lovatelném vytažení regulačních tyčí aktivní zóny. Nastavení určitého požadovaného výkonu provádí přechodným zvětšením nebo zmenšením ket•Přebytečná reaktivita zvýšení výkonu musí být poměrně malá (asi 0,005), aby reaktor byl regulován jen pomocí zpožděných neutronů. Reaktivita vázaná regulačních kompenzačních orgánech musí být schopna udržet reaktor podkritickém stavu všech možných stavech.3. Reaktivita kompenzačního systému bývá větší, časové změny reaktivity mohou být malé. Celkový přebytek reaktivity počátku kampaně větší než 0,1 musí být vykompenzován regulačním systémem tak, aby vlastní regulaci výkonu při­ padlo |fcex 0,007. Stabilní stacionární provoz jaderného reaktoru, při němž dispozici tato přebytečná reaktivita pro účely regulace, však určitou dobu (provozní kampaň) možný jen dalším přebytkem reaktivity pro krytí změn, které aktivní zóně nastávají snižují reaktivitu: a) teplotní efekt paliva moderátoru počítá asi 0,002 0,06, b) stacionární otravu 135 počítá asi 0,035 0,05, c) vyhoření paliva zastruskování aktivní zóny rovněž asi 0,06 0,09. Regulační soustava energetického jaderného reaktoru skládá regulačního a kompenzačního systému. Někdy požaduje, hlediska bezpečnosti, aby reaktivita regulačních orgánů byla nižší než podíl zpožděných neutronů. Spouštění reaktoru 5.3. Proto musí být vždy ket 1,007 5 1 p to znamená, při zvyšování výkonu, kdy musí být reaktor mírně nadkritický, musí být podkritický vzhledem okamžitým neutronům. Pro tyto účely není třeba příliš velké reakti­ vity