V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
2. Pro jednoduchost předpokládáme, se
s poloměrem nemění (srovnej odst.1 Teplotní pole příčném řezu
Pro ustálený teplotní stav palivové tyči vnitřním zdrojem platí
Fourierova diferenciální rovnice
V2T (5-79)
kde tepelná vodivost materiálu.poloměru klesá.3 Průběh teplot palivovém článku
5. 5-3).
Nerovnoměrnost zatížení aktivní zóny není stálá hodnota, nýbrž mění vy-
hoříváním paliva během kampaně, protože vyhoření paliva největší místech
maximálního neutronového toku vyhořením zmenšuje koncentrace štepitelné
látky (viz rovnice (5-70), (5-72)).1. Nerovnoměrnost aktivní zóny dále nepříznivě projevuje
teplotními pnutími konstrukčních materiálech zhoršeným vyhoříváním
paliva [1]. Stupeň nerovnoměrnosti tepelného toku aktivní zóně můžeme
vyjádřit vztahem
ky '/0 ------= krkz (5-77)
- F
kde maximální tepelný tok geometrickém středu aktivní zóny, kTje stupeň
nerovnoměrnosti poloměru stupeň nerovnoměrnosti výšce.5).3. 5. 5-3c) skutečná nerovnoměrnost poněkud menší dosahuje
ky 2,8 3,3. válco
vého tvaru aktivní zóny bez reflektoru podle teoretického výpočtu 1,51;
kz 1,57, tedy 3,64. Pro válcový tvar elementu (palivové
tyče, povlaku, chladicího kanálu) podle [1] účelné přepsat rovnici (5-79) vál
cových souřadnic
d2T q
-------- ]--------------- LJl,
dr2 X
Její obecné řešení je
0 (5-80)
T xln (5-81)
Integrační konstanty určíme těchto krajových podmínek:
276
.
5. Vlivem působení moderátoru periférni oblasti
jÚ
aktivní zónv (viz obr.2.
Protože pro tepelný výkon reaktoru platí vztah
Q fstf (5-78)
k y
můžeme výkon reaktoru daných rozměrů značně zvýšit zmenšením nerovnoměr
nosti aktivní zóny. Reflektor vrstva moderačního materiálu, která obklopuje
aktivní zónu vrací unikající neutrony zpět aktivní zóny (viz obr.
Nejdůležitějším prostředkem pro snížení nerovnoměrnosti tepelného toku
je použití reflektoru
