Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 254 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nadzemní tepelné sítě budují tam, kde možné pro dostatek místa a hlediska místních, zejména architektonických urbanistických podmínek. 4. 2. Naopak při daném výkonu kotelny (jaderného zdroje tepla) lze uspokojit vetší počet odběratelů. některých případech nutno chránit ještě izolačním obalem proti vnikání vlhkosti. Nevýhodou však je, akumulací ve zdroji nelze zlepšit poměry tepelné síti. 2. Odstranění špiček vyrovnání průběhu zatížení účelnou akumulací tepla může přinést řadu výhod: 1.). horkovodních sítí se pohybuje akumulace tepla závislosti rozlehlosti sítě mezi 0,5 2,5 h. Zmenšení potřebného tepelného výkonu zdroje, zejména kotelny, tím snížení investičních nákladů, což vítáno zejména jaderných zdrojů tepla.5 A Průběh zatížení během dne týdne spotřeby tepla spotřeby elektrické energie kolísavý. Vyrovnání rychlých změn zatížení, kterým jinak teplárna nebo výtopna nemůže vzhledem svým dynamickým vlastnostem přizpůsobit. 4. také dobré tepelně izolační vlastnosti.2 Umělá akumulace tepla, která může být umístěna: A. zdroji tepla. Tato akumulace hlediska řízení spotřeby tepla, nabíje­ ní vybíjení akumulátorů apod. Tato izolace musí chránit proti povětrnostním vlivům vodotěsným obalem, který může být buď plechu, nebo plastických fólií. 4. 5. Rovněž trvání roční špičky odběru tepla pro vytápění je obvykle krátkodobé. Izolace obvykle cpaná vláknitých materiálů nebo izolačních matrací minerální plsti, neboť lehká nezatěžuje potrubí. Akumulací tepla konci tepelné sítě lze zvýšit výkon parní vodní sítě. Naopak, jsou-li teplárně pouze protitlakové turbíny, možno době elektrické špičky zvýšenou dodávkou tepla, která částečně spotřebuje pro na­ bíjení akumulátorů, zvýšit výrobu elektrické energie. Z technického provozního hlediska rozeznáváme přirozenou umelou akumu­ laci tepla. Pokud teplárna vybavena větším kondenzačním výkonem, uvolňuje akumulace tepla době špiček elektrizační síti kotelní výkon pro výrobu elektric­ ké energie. Tepelné sítě tohoto druhu budují zejména souběžně komunikacemi (tratě, silnice), ohradami, uvnitř závodů apod.výkopu již smontované potrubí. U lehkých staveb stačí akumulace tepla krýt jejich tepelné ztráty asi 0,5 h, u cihlových budov asi 2,5 Akumulace tepla parních sítích velmi malá a stačí pouze pokrytí velmi rychlých špiček odběru. Překlenutí časově omezeného období, něž jinak musel uvést pro­ vozu další zdroj tepla (výtopna, další kotel apod. 7.1 Přirozená akumulace tepla v jednotlivých částech soustavy centralizovaného zásobování teplem.5. Zajištění plného elektrického výkonu teplárny podle potřeb elektrizační soustavy. zdroji tepla může být akumulace tepla provedena: 255 . nejvhodnější.5. Akumu­ lace tepla vytápěných objektech velmi podstatně závisí jejich konstrukci. Krytí spotřeby tepla při odstavení zdroje (noční nedělní provoz). 4. 3. 6. Překonání období nízkého zatížení tak, aby nemusel být odstavován kotel (noční nedělní provoz)