Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 225 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pracuje-li spalovna pouze jako výtopna, může vyhovět pro zásobování teplem horkovodní kotel. Volba optimálního návrhu spalovny závisí především místních podmínkách. velkých spaloven se zpravidla instalují kotle práškové, kde největší podíl celkovém výkonu je získán spalováním normálního paliva rošt instalován samostatné předkomoře na spalování odpadků, což dává celkem velkou volnost volbě spalovacího systému. Kromě toho zpracovávala vlastní výrobně tvárnic tuhé zbytky spalování paliva strusku popílek. Tyto odpadky nelze dobře skladovat, protože mají dosti vysokou výhřevnost, místě jejich spalování. Odpadky mohou být pokládány méně hodnotné palivo místních zdrojů. Teplárenské využití spalovny však vyžaduje, aby tlak páry výstupu kotlů byl pokud možno MPa, aby bylo možno uplatnit protitlakovou turbínu. Druhotné hledisko pak výroba tepla pro dodávku horké vody nebo páry, popř.2. Výstavba byla tehdy vyvolána výskytem rozšířením úplavice skládkách odpadků, takže své prvotní podobě byla nejen klasickým příkladem komplexního řešení likvidace choroboplodných odpadků, ale využívala již účelně získané tepelné energie páře pro dodávku tepla elektřiny. Odpadky mohou samy bezpečně hořet podle zkušeností při výhřevnosti 200 až 700 kg“1. Prvotní účel však vždy hygienická likvidace odpadků tomuto účelu musí často podřídit ekonomické hodnocení.7 Spalovny odpadků 226 .Mezi zvláštní tepelné zdroje patří spalovny odpadků. Příkladem složitějšího spalovacího zařízení naše spalovna Praze. Proto našich podmínkách nutno počítat stabilizačními hořáky klasická paliva, které musí být tak regulovatelné, aby umožnily spalovat i energeticky nejchudší odpadky. Spalovna může pracovat pouze jako zařízení hygienické nebo též jako výrobna tepelné energie. Korozi lze čelit též speciálními úpravami topeniště. Spalovnu využitím tepla možno zásadně řešit buď jako výtopnu menších a středních zařízení), nebo jako teplárnu velkých výkonů). letech jako jedno nejmodernějších zařízení svého druhu té době. Výroba elektřiny však zde není rozho­ dujícím kritériem. Byla po­ stavena již 30. Pro teplárenské řešení musí kotel vyrábět páru tlaku minimálně 4 MPa teplotě 400 °C, aby zabránilo korozi kotelních trubek, kterou způ­ sobil chlor uvolňovaný při spalování plastických hmot obsažených odpadcích. Počet kotlů nutno volit zřetelem zajištění takové kapacity, aby bylo možno všechny odpadky spálit bez dlouhého skladování, pak samozřejmě zřetelem zajištění tepelného, popř. Jejich budování si stále více vynucuje rostoucí množství odpadků obyvatelstva, odvětví služeb i průmyslové činnosti. malých zařízení, kde podíl spalo­ vaných odpadků celkovém výkonu kotle poměrně velký, nejvýhodnější topeniště roštové, aby bylo možno odpadky dobře spálit. původního 4. elektrického výkonu. Platí však všeobecně, že oblastí počtem obyvatel větším než 100 tisíc výhodné instalovat zařízení s využitím tepla. Napájecí voda musí mít teplotu nejméně 120 °C, horkovodních kotlů. Jejich výhřevnost zvyšuje rostoucí životní úrovní obyvatelstva jejich bytové kultury. též elektřiny, proto se spalovny dělí centrály bez využití tepla využitím tepla. některých vyspělých státech však dosahuje dvojnásobku výše. Typy kotlů jsou závislé tepelném výkonu. ČSSR pohybuje výhřevnost kolem 800 000 kg"1, podle složení odpadků. Podle zkušeností možno, krajním případě, vystačit se dvěma kotli, vhodnější jsou však kotle tři, zejména kolísá-li přísun odpadků. Malý podíl tepelného výkonu pak tvoří přídavné spalování společném roštu