V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Jejich budování si
stále více vynucuje rostoucí množství odpadků obyvatelstva, odvětví služeb
i průmyslové činnosti. malých zařízení, kde podíl spalo
vaných odpadků celkovém výkonu kotle poměrně velký, nejvýhodnější
topeniště roštové, aby bylo možno odpadky dobře spálit. Napájecí voda musí mít teplotu
nejméně 120 °C, horkovodních kotlů.
Jejich výhřevnost zvyšuje rostoucí životní úrovní obyvatelstva jejich bytové
kultury.7 Spalovny odpadků
226
. Pro teplárenské řešení musí kotel vyrábět páru tlaku minimálně
4 MPa teplotě 400 °C, aby zabránilo korozi kotelních trubek, kterou způ
sobil chlor uvolňovaný při spalování plastických hmot obsažených odpadcích. též elektřiny, proto se
spalovny dělí centrály bez využití tepla využitím tepla. velkých spaloven
se zpravidla instalují kotle práškové, kde největší podíl celkovém výkonu je
získán spalováním normálního paliva rošt instalován samostatné předkomoře
na spalování odpadků, což dává celkem velkou volnost volbě spalovacího
systému. Výstavba byla tehdy vyvolána výskytem rozšířením úplavice skládkách
odpadků, takže své prvotní podobě byla nejen klasickým příkladem komplexního
řešení likvidace choroboplodných odpadků, ale využívala již účelně získané tepelné
energie páře pro dodávku tepla elektřiny.2. elektrického výkonu. původního
4. Výroba elektřiny však zde není rozho
dujícím kritériem.
Spalovnu využitím tepla možno zásadně řešit buď jako výtopnu menších
a středních zařízení), nebo jako teplárnu velkých výkonů). Podle zkušeností možno, krajním případě, vystačit
se dvěma kotli, vhodnější jsou však kotle tři, zejména kolísá-li přísun odpadků. Teplárenské využití spalovny však
vyžaduje, aby tlak páry výstupu kotlů byl pokud možno MPa, aby
bylo možno uplatnit protitlakovou turbínu. Kromě toho zpracovávala vlastní
výrobně tvárnic tuhé zbytky spalování paliva strusku popílek. Byla po
stavena již 30. letech jako jedno nejmodernějších zařízení svého druhu té
době. Proto našich podmínkách nutno počítat stabilizačními
hořáky klasická paliva, které musí být tak regulovatelné, aby umožnily spalovat
i energeticky nejchudší odpadky.
Odpadky mohou samy bezpečně hořet podle zkušeností při výhřevnosti 200
až 700 kg“1.Mezi zvláštní tepelné zdroje patří spalovny odpadků. Tyto odpadky nelze dobře skladovat, protože mají dosti
vysokou výhřevnost, místě jejich spalování. Počet kotlů nutno
volit zřetelem zajištění takové kapacity, aby bylo možno všechny odpadky
spálit bez dlouhého skladování, pak samozřejmě zřetelem zajištění tepelného,
popř.
Typy kotlů jsou závislé tepelném výkonu. Volba optimálního
návrhu spalovny závisí především místních podmínkách. ČSSR pohybuje výhřevnost kolem 800 000 kg"1, podle
složení odpadků.
Pracuje-li spalovna pouze jako výtopna, může vyhovět pro zásobování teplem
horkovodní kotel.
Odpadky mohou být pokládány méně hodnotné palivo místních zdrojů.
Korozi lze čelit též speciálními úpravami topeniště. Malý podíl tepelného
výkonu pak tvoří přídavné spalování společném roštu. některých vyspělých státech však dosahuje dvojnásobku výše. Druhotné hledisko pak
výroba tepla pro dodávku horké vody nebo páry, popř. Platí však všeobecně,
že oblastí počtem obyvatel větším než 100 tisíc výhodné instalovat zařízení
s využitím tepla.
Příkladem složitějšího spalovacího zařízení naše spalovna Praze.
Spalovna může pracovat pouze jako zařízení hygienické nebo též jako výrobna
tepelné energie. Prvotní účel však vždy hygienická likvidace odpadků tomuto
účelu musí často podřídit ekonomické hodnocení
