V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
dáno tím, tepelný konzum
obvykle postupně narůstá potřeba tepla během týdne roku značne mění.
Mezichladič pak dělí tzv. tepláren zapojených podle obr. 1-19 využívá pouze
tepla získaného ochlazením výfukových spalin ekonomicky provozně přija
telnou komínovou teplotu (rozměry přestupní plochy kotle, nízkoteplotní koroze).
U tepláren spalovacími turbínami obvykle požaduje nezávislost dodávky
elektrické energie tepla velkém rozsahu. 4-15g
s nesymetrickým středotlakovým tělesem, jehož výstupný jsou napojeny ohří
váky topné vody. teplý díl, němž předehřívá vratná síťová voda,
a tzv.6 Teplárny spalovacími turbínami
Základní schémata tepláren spalovacími turbínami jsou uvedena na
obr.
Výhodou takového řešení možnost použít stavebnicových vysokotlakových
a středotlakových těles. Tím usnadněno vyvedení topné páry turbíny, udržuje se
optimální rozdělení ohřevu topné vody při různých provozních režimech lze
použít lehko ovladatelné klapky potrubí mezi středotlakovou nízkotlakovou
částí turbíny. Vyšší
tepelný výkon, než odpovídá teplu získanému výfukových plynů spalovacích
turbín (event, též mezichladiče), možno dosáhnout buď přistavěním samostat
ných kotlů, nebo zvýšením teploty výfukových plynů přitápěním (obr. Složitý též odvod
páry základního topného ohříváku vzhledem průměru odběrového potrubí. složitějších oběhů
s mezichlazením využívá též částečně tepla odváděného oběhu mezichladiči.
Dodávka elektrické energie těchto tepláren ovlivňována zejména cenou paliva
a tím, spalovací turbíny možno využít vhodně pro pokrývání špiček elektri
zační soustavě. 1-20 výfukových plynů využívá jako ohřá
tého spalovacího média pro kotel, němž spalováno další palivo, takže přebytek
vzduchu menší menší též relativní komínová ztráta. Při spalování tuhého paliva kotli však třeba
použít spalovací komory sálavými teplosmennými plochami, přitápění může
224
.
Snížení tepelného výkonu možno dosáhnout při provozu spalovacích turbín
snadno tím, část výfukových plynů vedena obtokem přímo komína.2. 1-19 obr. Běžně volí přitápění teplotu spalin 700 850 °C, čímž lze zvýšit
tepelný výkon 2,4 3,2krát.
V teplárně podle schématu obr. Při spalování kapalných
nebo plynných paliv tak vysoké přitápění nepoužívá, neboť kotle odpadní
teplo tomto případě výhodou řeší jako konvekční, bez sálavých teplosměn
ných ploch. studený díl, němž chladicí vodou dochlazuje vzduch žádanou teplotu.
Tímto způsobem zvyšuje tepelná účinnost zařízení zároveň snižuje potřebné
množství chladicí vody.
TJ kondenzačních odběrových turbín pro konvenční teplárny přihříváním páry
je možno použít koncepce natáčivou mezistěnou výkonu 250 300 MW.menší rekonstrukce, záležící výměně skříně, vyvolané potřebou zvětšení
průměru odběrových potrubí pro topné ohříváky, zachování lopatkování —
maximální tepelný výkon 140 pokles elektrického výkonu 28,9 MW,
b) větší rekonstrukce, při níž uplatní všechny uvedené omezující pod
mínky jež vede nové konstrukci celého tělesa objemový průtok nízko
tlakovým tělesem omezuje tepelný výkon 211 při snížení elektrického vý
konu 39,5 MW. 20). Omezujícím prvkem jsou dynamicky velmi namáhané
oběžné lopatky regulačního stupně natáčivou mezistěnou.
Z hlediska obsahu kyslíku výfukových plynech bylo možno dosáhnout pří
davným spalováním teploty spalin 000 300 °C.
Pro turbíny výkonu 200 600 výhodnější řešení podle obr.
4. 1-20