V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
takovém případě snižuje jaderná bezpečnost míry, by
byla nutná větší vzdálenost jaderné centrály místa spotřeby tepla, čímž zmen
šuje, popř. Protože staveniště jaderné výtopny musí splňovat řadu dal
ších požadavků (viz kap. Proto může být jaderná
výtopna hlediska spotřeby materiálu výhodnější, je-li rozdíl vzdálenosti větší
než km.
Varianta jadernou výtopnou oddělenou výrobou elektrické energie vyžaduje
více pracovních sil třeba vyhledat dvě staveniště vyhovující pro jaderné zdroje.zasazení jaderné výtopny soustavy centralizovaného zásobování teplem
— technického řešení výtopny zřetelem radiační bezpečnosti,
— ekonomie jaderných výtopen. 12. Při obdobném srovnání investičních nákladů vychází potřebné
přiblížení jaderné výtopny místu spotřeby tepla ještě větší. Vzhledem
k tvaru diagramu trvání topného zatížení soustav převažující bytově komu
nální spotřebou tepla může jaderná výtopna krýt pouze maximálního
tepelného výkonu, má-li být náležitě využita. Podle sovětských směrnic může
být jaderná výtopna vybudována vzdálenosti perspektivního okraje
zásobovaného města.1), bude většině případů skutečná vzdálenost ja
derné výtopny místa spotřeby tepla podstatně větší.
Takové jaderné výtopny jsou vhodné pro soustavy centralizovaného zásobování
teplem špičkovým výkonem 000 000 MW, které musí být větší části
vybudovány před uvedením jaderné výtopny provozu. Taková pára však může mít jen nízký tlak
(do 0,6 MPa). Jaderná výtopna dodávající páru musí být vzhledem tlakovým ztrátám
umístěna blízko její spotřeby.
Reaktory, které nás uvažují pro jaderné výtopny, vykazují nižší vyhoření
221
. Ani pro výtopnu
2x300 MW, která odvozena výtopny AST 500, pravděpodobně nenalezne
v našich podmínkách četnější uplatnění.
Jedním důvodů pro použití jaderných výtopen úspora trubního materiálu
daná menší vzdáleností jaderných výtopen místa spotřeby tepla než centrál
pro kombinovanou výrobu elektřiny tepla.
Zásadní otázkou umístění jaderných výtopen. Volba nižší jmenovité teploty výstupní topné vody
zvyšuje jadernou bezpečnost.
Výkon nejnákladnější části jaderné výtopny primárního okruhu reakto
rem musí být ekonomických důvodů využit nejméně 000 r-1.
Lepší podmínky pro uplatnění jaderných výtopen jeví případe, mohly
dodávat též páru pro technologické účely, protože takových případech zpra
vidla využití maxima potřeby vysoké.
V SSSR jsou výstavbě jaderné výtopny výkonu x500 (typ AST 500). Proto všechny známé projekty jaderných výtopen
počítají nízkou teplotou vody síti: AST 500 (SSSR) 150 °C, Thermos (Fran
cie) 120 °C, Secure (švédsko-finská společnost ASEA) 120 °C. Protože však jsou
odůvodněné snahy snížit jmenovitou výstupní teplotu vody síti jaderných cen
trál přenosem tepla větší vzdálenosti, nerozhoduje přímo teplota topné vody
o možnosti uplatnění jaderných výtopen, pokud nepožaduje teplota vody vyšší
než 150 °C. zcela ztrácí základní výhoda jaderných výtopen. horké vodě možno dodávat teplo větší vzdá
lenosti, avšak velká dopravní vzdálenost rozporu základním argumentem
pro stavbu jaderných výtopen.
S umístěním jaderné výtopny úzce souvisí volba teplonosné látky jejích para
metrů. Pro československé podmínky byly
zapotřebí jaderné výtopny vybavené reaktory jednotkovém výkonu asi 100
a 200 MW, nebo výtopny jen jedním reaktorem, což však nevhodné hlediska
zabezpečení spolehlivé dodávky tepla. Provedené rozbory však ukazují,
že spotřeba materiálu jadernou výtopnu zhruba ekvivalentní spotřebě mate
riálu vyvedení tepelného výkonu jaderné centrály pro kombinovanou výrobu
elektřiny tepla tepelný napáječ dlouhý km
