Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 218 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
turbíny sytou páru o výkonu 000 bude možno odebírat při třístupňovém ohřevu topné vody tepelný výkon téměř 000 MW.5. Proto účelné tepelnou centrálu rozdělit několik technologických modulů (primární okruh, zařízení pro výrobu *) Omezení topného výkonu dáno obdobnými omezeními jako turbín pro konvenční elektrárny viz kap. prvním období třeba využít celého výkonu primární části jaderné centrály pro výrobu elektřiny. Zjednodušené schéma kondenzačního turbosou- strojí 220 000 sytou páru uvedeno obr. Při zvýšeném odběru tepla menšího počtu turbín dochází vý­ raznému zmenšení objemového průtoku posledními stupni, provázenému vznikem anuloidárního víru posledními oběžnými lopatkami, jejich nepříznivému dynamickému namáhání. Pro nej bližší desetiletí závisí volba teplárenského součinitele teplárenské soustavy jadernými konvenčními zdroji rozsahu spolupráce mezi těmito zdroji. 4-14.2.Proto jaderné zdroje pro kombinovanou výrobu tepla elektřiny zpravidla stavějí vzdálenosti nejméně velkých center osídlení. Vysoké investiční náklady materiálová náročnost jaderných zdrojů pro kombi­ novanou výrobu elektřiny tepla vyžadují budovat velké integrované soustavy centralizovaného zásobování teplem vysokou koncentrací spotřeby, nichž teplo z jaderného paUva pokrývá základní část spotřebního diagramu tepelného zatížení a špičkové požadavky teplo kryjí konvenční zdroje fosilní paliva. Později však bude nutno přiblížit teplárenskému součiniteli 1, V zemích velkou hustotou obyvatelstva průmyslu stále více uplatňuje názor, že všechny jaderné energetické zdroje měly být budovány pro kombinovanou výrobu tepla elektřiny. 4. 219 . turbín ŠKODA 220 MW na sytou páru bez úprav pro teplofikační odběry možno odebírat maximální tepelný výkon MW. Odběrem tepla postupně klesá elektrický výkon, který musí být kompenzován výstavbou nových elektráren. Proto ne­ uplatnily větší míře jaderné zdroje pro výrobu elektřiny tepla vybavené proti­ tlakovými turbínami nebo odběrovými turbínami zmenšeným výkonem při kondenzačním provozu. Nejčastěji jsou takové centrály vybavovány kondenzačními turbínami, které jsou konstrukčně uzpůsobeny pro velký odběr tepla. Tepelný konzum dané lokalitě zpravidla narůstá postupně rozsáhlé systémy pro rozvod tepla třeba budovat etapovité. Použitím přirozené umělé akumulace tepla, která při dodávce tepla horké vodě snadná, možno špičkově zvýšit elektrický výkon původní hodnotu. Ani kombinace kondenzačních odběrových turbín plným výkonem při kon­ denzačním provozu neosvědčila. Při určení velikosti teplárenského součinitele třeba vycházet jedné straně z investičních nákladů zařízení pro vyvedení tepelného výkonu tepelného na­ páječe provozních nákladů těchto zařízení přihlédnutím jejich využití v závislosti průběhu tepelného zatížení, druhé straně investičním provoz­ ním nákladům spolupracujících špičkových zdrojů tepla, zejména vzhledem k disponibilitě fosilního paliva. Zajištěním maximální spolehlivosti všech částí jaderné centrály několikanásobné zajištění bezpečnosti umožnilo některých případech podstatně zmenšit vzdálenost jader­ ného zdroje centra spotřeby tepla. těchto turbín větším výkonu než 200 až 300 vznikají problémy konstrukčním řešením natáčivé mezistěny násle­ dujících stupňů. Jaderná centrála, vybavená kondenzačními turbínami velkými teplofikačními odběry, umožňuje pokrývat odběr tepla velkém regulačním rozsahu.*) Další generace těchto turbín umožní předat horké vody teplotě 150/70 tepelný výkon asi 120 MW