Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 209 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Větší jsou rovněž měrné investiční náklady, a proto náklady kondenzační výrobu elektřiny menších teplárnách jsou vyšší než elektrárnách velkými bloky. Vstupní parametry páry, teplota napájecí vody počet regeneračních ohříváků menších tepláren­ ských turbín bývá nižší než velkých bloků kondenzačních elektrárnách. Proto také měrná spotřeba tepla zde větší. potlačená kondenzace, níž nízkotlaková část regulovaným odběrem včetně kondenzátoru dimenzována pro menší hltnost, než odpovídá hltnosti vstupu turbíny. Schéma kondenzační teplárenské turbíny ŠKODA 125/135 MW Po 13,9 MPa, 535/535 °C 1 nízkotlaké regenerační ohříváky; vysokotlaké regenerační ohříváky; ■ topné vody; dochlazovače kondenzátu - ohříváky 210 . ekonomic­ kého hlediska nejsou pro městské teplárny kondenzační odběrové turbíny výhodné, neboť jsou investičně nákladnější celý okruh kondenzace včetně jeho chladicího okruhu jejich specifická spotřeba tepla výrobu elektřiny vyšší než tur­ bín protitlakových. Elektrický výkon Obr.provozu zařízení (zejména kotlů) období minimální dodávky tepla. 4-10. tím, při nulovém kondenzačním výkonu, tj. při Cistě odběrovém provozu soustrojí zhoršuje účinnost turbíny, protože kondenzační částí musí vždy protékat určité minimální množství páry (asi plné hltnosti turbíny), která umožňuje základní funkci kondenzace vytváří příznivé provozní podmínky nízkotlakého dílu turbíny (aby neúnosně nezabříval ventilační ztrá­ tou lopatek posledním odběrem páry) nedává při průtoku turbínou mezi posledním odběrem kondenzátorem žádný užitečný výkon. Z uvedených důvodů navrhuje zpravidla tzv