V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
2.
205
. Uhelné
kotle dosahují účinnosti při velkých jednotkových výkonech až
90%. Odpovídá ekonomic
kému hledisku, větších jednotek jsou nižší měrné investiční náklady také
vyšší jejich účinnost.2 Volba počtu kotlů
Při volbě počtu kotlů značný význam charakter spotřeby tepla. Naproti tomu musí uvážit, tepelném zdroji musí být
instalovány jednotky, kterými možno udržovat spolehlivě minimální letní
provoz také jednotky, které pokrývají tepelný výkon krátkého špičkového zimní
ho období době nejnižších teplot ovzduší. Tyto kotle musí vyhovovat těmto podmínkám:
— musí být nejjednodušší, levné malých rozměrů vzhledem malému
provoznímu využití během roku,
— musí mít přijatelnou účinnost celém regulačním rozsahu,
— musí být schopny rychle najíždět studeného stavu.
Z uvedených minimálních výkonů účinnosti kotlů, jakož hlediska kon
strukčních možností provozních vlastností kotlů základě cenových rozborů
plyne, jednotkového výkonu kotlů s-1 jsou zpravidla vhodné
uhelné kotle roštové, větší pak práškové. Informativní přehled technického minima parních kotlů udává
tab.závisí druhu paliva, typu konstrukci kotle.2. Dalším hlediskem dodržení podmínky
ČSN 3350, která stanoví, při vypadnutí největší kotelní jednotky provozu
musí ostatní kotle tepelném zdroji pokrýt při jmenovitém výkonu plnou potřebu
tepla pro technologické účely, průměrnou hodinovou potřebu pro ohřívání teplé
užitkové vody potřebu tepla pro vytápění, odpovídající průměrné denní teplotě
ovzduší nejstudenějším měsíci.
Podle typu teplárenské soustavy jsou špičkové kotle buď parní, nebo horko
vodní výstupními parametry přizpůsobenými parametrům rozvodné tepelné
sítě.
Parní špičkové kotle jsou nízkotlaké (max. Těmito opatřeními lze pod
mínkám normy snáze vyhovět. městských tepláren převážnou dodávkou
tepla vytápění znamená tato podmínka, ostatní kotle musí zajistit asi až
70% maximální potřeby tepla. Při výpadku největší jednotky však možno
zbývající kotle přetížit krátkodobě asi dále lze dodávku tepla účelům
vytápění ohřevu teplé užitkové vody (zejména horké vody) regulovat, tj. Průtlačné kotle mají pak své opodstat
nění spojení turbínami výkonu výše, zejména však jednotek
100 větších.
Z provozních hledisek, pro snazší obsluhu údržbu nižší počet provozních za
městnanců být počet kotelních jednotek nejmenší. přetlak asi 1,5 MPa) páru
sytou nebo mírně přehřátou. Kotle spalující olej mají účinnost 90%, kotle spalující plyn až
91,5%. Uvedené hodnoty účinnosti rozumějí při jmenovitém výkonu kotle
a při dodržení garančních podmínek.
4. uhelných kotlů velmi záleží
na kvalite uhlí. Jejich jednotkový výkon druh spalovaného paliva
je dán celkovou koncepcí tepelného zdroje.
Podle velikosti kotlů podle druhu paliva mají kotle různou účinnost. ještě
do určité míry omezit, nebo krátkou dobu přerušit (využívat akumulace tepla
v síti) zavedením přechodných regulačních opatření.
Při úvahách typu počtu kotlů teplárně třeba rozhodnout vhodnosti
špičkových kotlů. 4-3. některých případech lze dosáhnout menších minimálních výkonů
úpravou kotle, avšak provozních hledisek lepší, vystačí-li jednodušší
konstrukcí. Všem těmto podmínkám musí být přizpůsobena konstrukce kotlů. kotlů teplárenskými bloky kondenzačními odběrovými
turbínami nad 100 také účelné počítat přihříváním páry
