Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 204 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Podle velikosti kotlů podle druhu paliva mají kotle různou účinnost. Podle typu teplárenské soustavy jsou špičkové kotle buď parní, nebo horko­ vodní výstupními parametry přizpůsobenými parametrům rozvodné tepelné sítě. Naproti tomu musí uvážit, tepelném zdroji musí být instalovány jednotky, kterými možno udržovat spolehlivě minimální letní provoz také jednotky, které pokrývají tepelný výkon krátkého špičkového zimní­ ho období době nejnižších teplot ovzduší.2 Volba počtu kotlů Při volbě počtu kotlů značný význam charakter spotřeby tepla. kotlů teplárenskými bloky kondenzačními odběrovými turbínami nad 100 také účelné počítat přihříváním páry. Při úvahách typu počtu kotlů teplárně třeba rozhodnout vhodnosti špičkových kotlů. Informativní přehled technického minima parních kotlů udává tab. Při výpadku největší jednotky však možno zbývající kotle přetížit krátkodobě asi dále lze dodávku tepla účelům vytápění ohřevu teplé užitkové vody (zejména horké vody) regulovat, tj. uhelných kotlů velmi záleží na kvalite uhlí. Z provozních hledisek, pro snazší obsluhu údržbu nižší počet provozních za­ městnanců být počet kotelních jednotek nejmenší. Odpovídá ekonomic­ kému hledisku, větších jednotek jsou nižší měrné investiční náklady také vyšší jejich účinnost. městských tepláren převážnou dodávkou tepla vytápění znamená tato podmínka, ostatní kotle musí zajistit asi až 70% maximální potřeby tepla. 205 . 4-3.2. Parní špičkové kotle jsou nízkotlaké (max. Uvedené hodnoty účinnosti rozumějí při jmenovitém výkonu kotle a při dodržení garančních podmínek. 4. Uhelné kotle dosahují účinnosti při velkých jednotkových výkonech až 90%. Těmito opatřeními lze pod­ mínkám normy snáze vyhovět. Jejich jednotkový výkon druh spalovaného paliva je dán celkovou koncepcí tepelného zdroje. některých případech lze dosáhnout menších minimálních výkonů úpravou kotle, avšak provozních hledisek lepší, vystačí-li jednodušší konstrukcí.2. Průtlačné kotle mají pak své opodstat­ nění spojení turbínami výkonu výše, zejména však jednotek 100 větších. Tyto kotle musí vyhovovat těmto podmínkám: — musí být nejjednodušší, levné malých rozměrů vzhledem malému provoznímu využití během roku, — musí mít přijatelnou účinnost celém regulačním rozsahu, — musí být schopny rychle najíždět studeného stavu. přetlak asi 1,5 MPa) páru sytou nebo mírně přehřátou. Z uvedených minimálních výkonů účinnosti kotlů, jakož hlediska kon­ strukčních možností provozních vlastností kotlů základě cenových rozborů plyne, jednotkového výkonu kotlů s-1 jsou zpravidla vhodné uhelné kotle roštové, větší pak práškové.závisí druhu paliva, typu konstrukci kotle. ještě do určité míry omezit, nebo krátkou dobu přerušit (využívat akumulace tepla v síti) zavedením přechodných regulačních opatření. Kotle spalující olej mají účinnost 90%, kotle spalující plyn až 91,5%. Všem těmto podmínkám musí být přizpůsobena konstrukce kotlů. Dalším hlediskem dodržení podmínky ČSN 3350, která stanoví, při vypadnutí největší kotelní jednotky provozu musí ostatní kotle tepelném zdroji pokrýt při jmenovitém výkonu plnou potřebu tepla pro technologické účely, průměrnou hodinovou potřebu pro ohřívání teplé užitkové vody potřebu tepla pro vytápění, odpovídající průměrné denní teplotě ovzduší nejstudenějším měsíci