V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Optimální hodnota
teplárenského součinitele
Doba využití
h r-1) OCopt
2 000 0,40 0,55
3 000 0,55 0,65
4 000 0,68 0,75
5 000 0,80 0,88
6 000 0,90 0,98
7 000 1,00
Určení optimální velikosti teplárenského součinitele a0pt úkolem technicko-
ekonomického výpočtu.
*) Qr, resp. QTr, zahrnujeme teplo dodané takových kotlů tedy veškeré teplo, které
není odebíráno turbín. parní kotle turbíny nejvyšší
možnou tepelnou účinností, nejvýhodnějšími nejprogresívnějšími parametry.
Tab.
Výroba elektrické energie protitlakové nebo odběrové páry není nejvyšší při
dimenzování turbíny maximální tepelný výkon <2max, neboť tom případě by
po velkou část roku byla turbína velmi málo zatížena pracovala nízkou
účinností.
Pro orientační posouzení návrhu teplárny možno vycházet optimální hod
noty teplárenského součinitele závislosti roční době využití maxima tepelného
výkonu (viz tab. Čím více se
liší střední maximální tepelné zatížení, tj. Opti
mální hodnota teplárenského součinitele hlediska energetického tedy ta, při
níž roční výroba elektrické energie teplárenském oběhu nejvyšší.
Zbývající podíl maximální potřeby tepla QT= Qmax ••Qt ■■■■(l Qmax (špičko
vý výkon) pak tepelné sítě dodáván přes redukční stanici vlastní kotelny.
Řešení teplárny tedy podstatně ovlivněno volbou teplárenského součinitele
a něho vyplývající volby hlavního technologického zařízení: parních kotlů
a turbín. Při dimenzování turbíny nižší tepelný výkon nelze sice dodávat
část tepla teplárenského oběhu, ale střední roční účinnost turbíny vyšší.
Tento výkon ovšem možno krýt samostatných špičkových kotlů výstup
ními parametry odpovídajícími parametrům tepelné sítě, které jsou levnější než
vysokotlaké kotle teplárenské. čím menší doba využití maxima, tím
nižší optimální hodnota teplárenského součinitele.*) tom případě výkon nákladnějších vysokotla
kých teplárenských kotlů obvykle určuje jen množství podle zvoleného
teplárenského součinitele cc. 4-2.Teplárenský součinitel závislý skladbě odběrů tepla, proto městských
tepláren vždy místě snaha připojovat tepelný zdroj, kromě bytové ko
munální sféry, též městské odběratele průmyslové delší dobou využití dodávky
tepla. 4-2). Nejvýhodnějším teplárenským součinitelem rozumí taková hodnota
součinitele a0pt, při níž stupeň energetického využití paliva nejvyšší. Přitom rozhodující vliv výši oc0pt množství elektric
ké energie vyrobené kombinovaném teplárenském oběhu.
203
. Mírně vyšší teplárenský
součinitel možno volit tepláren, nichž instalováno více turbín, neboť jejich
postupným řazením lze dosáhnout toho, aby jejich celková střední účinnost byla
blízko optimální hodnoty. Podle této skladby zvoleného teplárenského součinitele navrhováno
hlavní technologické teplárenské zařízení, tj
