Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 202 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tento výkon ovšem možno krýt samostatných špičkových kotlů výstup­ ními parametry odpovídajícími parametrům tepelné sítě, které jsou levnější než vysokotlaké kotle teplárenské. Čím více se liší střední maximální tepelné zatížení, tj. Podle této skladby zvoleného teplárenského součinitele navrhováno hlavní technologické teplárenské zařízení, tj. Opti­ mální hodnota teplárenského součinitele hlediska energetického tedy ta, při níž roční výroba elektrické energie teplárenském oběhu nejvyšší. 4-2). Výroba elektrické energie protitlakové nebo odběrové páry není nejvyšší při dimenzování turbíny maximální tepelný výkon <2max, neboť tom případě by po velkou část roku byla turbína velmi málo zatížena pracovala nízkou účinností. parní kotle turbíny nejvyšší možnou tepelnou účinností, nejvýhodnějšími nejprogresívnějšími parametry. Optimální hodnota teplárenského součinitele Doba využití h r-1) OCopt 2 000 0,40 0,55 3 000 0,55 0,65 4 000 0,68 0,75 5 000 0,80 0,88 6 000 0,90 0,98 7 000 1,00 Určení optimální velikosti teplárenského součinitele a0pt úkolem technicko- ekonomického výpočtu. Řešení teplárny tedy podstatně ovlivněno volbou teplárenského součinitele a něho vyplývající volby hlavního technologického zařízení: parních kotlů a turbín. Mírně vyšší teplárenský součinitel možno volit tepláren, nichž instalováno více turbín, neboť jejich postupným řazením lze dosáhnout toho, aby jejich celková střední účinnost byla blízko optimální hodnoty. Přitom rozhodující vliv výši oc0pt množství elektric­ ké energie vyrobené kombinovaném teplárenském oběhu. Pro orientační posouzení návrhu teplárny možno vycházet optimální hod­ noty teplárenského součinitele závislosti roční době využití maxima tepelného výkonu (viz tab. Nejvýhodnějším teplárenským součinitelem rozumí taková hodnota součinitele a0pt, při níž stupeň energetického využití paliva nejvyšší.*) tom případě výkon nákladnějších vysokotla­ kých teplárenských kotlů obvykle určuje jen množství podle zvoleného teplárenského součinitele cc.Teplárenský součinitel závislý skladbě odběrů tepla, proto městských tepláren vždy místě snaha připojovat tepelný zdroj, kromě bytové ko­ munální sféry, též městské odběratele průmyslové delší dobou využití dodávky tepla. *) Qr, resp. Tab. QTr, zahrnujeme teplo dodané takových kotlů tedy veškeré teplo, které není odebíráno turbín. 203 . Při dimenzování turbíny nižší tepelný výkon nelze sice dodávat část tepla teplárenského oběhu, ale střední roční účinnost turbíny vyšší. 4-2. čím menší doba využití maxima, tím nižší optimální hodnota teplárenského součinitele. Zbývající podíl maximální potřeby tepla QT= Qmax ••Qt ■■■■(l Qmax (špičko­ vý výkon) pak tepelné sítě dodáván přes redukční stanici vlastní kotelny