V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Při dopravě tepla velké vzdálenosti jsou přenášené tepelné
výkony značné (300 500 MW).
Účinnost rozvodu tepla, pak
rjr »?tsíjp í?r
kde r]ts účinnost tepelných sítí (0,97 0,98),
(4-25)
rjp účinnost předávacích stanic (s; 0,99).6 Tepelné ztráty
(t průměrná teplota teplonosné látky během roku teplota teplo-
nosné látky, pro niž byly určeny tepelné ztráty obvykle nejvyšší),
r roční doba provozu,
h roční doba využití maxima. Při průměru potrubí 600 400 tloušťce
t epelné izolace 200 4G0 jsou roční tepelné ztráty nižší zpravidla nepřesahují
4 %.*)
Tepelné ztráty tedy jsou
Qz. Příklady závislosti potřeby
tepla venkovní teplotě jsou uvedeny levé části obr. Pro orientaci tab. Roční tepelné ztráty jsou tedy
Qi oQzT cszQr
a poměrné hodnotě
Ql z
Zx h
x
(4-28)
(4-29)
kde součinitel středních tepelných ztrát během roku
(4-30)
198
. 4-4. tomto obrázku
je znázorněn postup konstrukce ročního diagramu trvání spotřeby tepla.Pro určení spotřeby tepla prahu tepelného zdroje třeba tepelnému
4.1. 4-1 uvedena velikost roční doby využití
maxima některých kategorií spotřebitelů.7 Souhrnná potřeba tepla
Při uvažování souhrnné potřeby tepla třeba uvážit rozdílnou závislost
jednotlivých druhů potřeby tepla venkovní teplotě.
*) r. (0,03 0,04) Q
a příkon prahu tepelného zdroje je
(4-26)
Qc (1,03 1,04) (4-27)
Tepelné ztráty tedy zvyšují nárok maximální tepelný výkon jen málo. Podíl
ročních tepelných ztrát však mnohem větší, neboť tepelná síť pracuje velmi
často malým tepelným zatížením.
Roční tepelné ztráty dosahují 10%, při nízkém výkonovém využití 15%,
výjimečně více.
Při konstrukci součtových diagramů nutno respektovat soudobost jednotli
vých dílčích zatížení.
příkonu jednotlivých spotřebitelů přičíst tepelné ztráty tepelných sítích pře
dávacích stanicích.
4.1.ílittrj cli přípedech byly zjištěny značně nižší tepelné ztráty