V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Na obrázku 3-40e uvedeno spouštěcí schéma dvoustupňovou přepouštěcí
stanicí, tj.
Na obrázku 3-40f uvedeno zapojení, kde přepouštěcí stanice mají, kromě pře
pouštěcí funkce navíc funkci zákonné pojišťovací armatury kotle. Dodržování tepelných trendů obvykle obtížné při spouštění
vznikají velké ztráty napájecí vody. Přepouštěcí
stanice vybavena dvojím ovládacím řídicím systémem. Jejich dimenzování tomto případě závisí
na tom, zda bloku reaktorem pracují jedna nebo dvě turbíny. hlediska spouštění bloku
obvykle stačí dimenzovat přepouštěcí stanice asi menovitého výkonu kotle. samostatným přepouštěním kolem VT-části turbíny samostatným
propouštěním kolem části turbíny. tohoto zapojení rovněž obtížně udržují
teplotní režimy vznikají obtíže zajištěním páry pro pohon turbonapáječky. Jeden systém působí
jako regulační okruh přepouštěcí, druhý jako pojistný (dvoupolohově) funkci
impulsních pojistných ventilů.
Hlavními parametry, které charakterizují napájecí zařízení, jsou dopravní výška
a dopravní množství.
Spouštěcí schéma bez přepouštěcích stanic (obr.3. Toto řešení srovnání
se zapojením obr. Funkce stanic pouze přepouštěcí
a kotel zajištěn samostatnými pojistnými ventily.5 Í
Napájecí zařízení musí zajistit dodávku potřebného množství napájecí
vody jednomu nebo několika parním kotlům vzájemně propojeným parní
straně tak, aby byl umožněn jejich jmenovitý výkon při krátkodobém překročení
konstrukčního tlaku (otevření pojistných ventilů).
Z hlediska zajištění provozu bloku při zatížení vlastní spotřebu obvykle nutno
dimenzovat přepouštěcí stanice asi 60% jmenovitého výkonu kotle. 3-40b.
Proto schéma doplňuje též redukčními stanicemi (obr.
Spouštěcí schéma jednou přepouštěcí stanicí připojenou paralelně kolem celé
turbíny uvedeno obr.
183
. 3-40e jeví investičně výhodné. náhradu zákonné tlakové jištění kotle,
— jaderných elektráren chlazení reaktoru při výpadku turbosoustrojí. Podle obr. Základní požadavky návrh pře
pouštěcích stanic vyplývají toho, měly umožňovat:
— ekonomické rychlé spouštění bloku studeného stavu krátkých
odstávkách,
— snížení ztrát kondenzátu při spouštění,
— zajištění dostatečného chlazení přehříváků přihříváků kotli,
— dostatečné prohřívání parovodů vstupní přihřáté páry,
— provoz bloku vlastní spotřeby (včetně napáječky) při výpadku jakéhokoli
výkonu,
— popř.
3.
V ČSSR musí dimenzování napájecího zařízení vyhovovat ČSN 0620. Někdy
se přepouštěcí stanice dimenzují vzhledem udržení spalovacího režimu kotle
při mimořádných provozních režimech 100% výkon.9 Přepouštěcí stanice
Velké elektrárenské bloky přihříváním páry bývají vybaveny přepou
štěcí stanicemi (by-passovými stanicemi). 3-40f výkonu kotle jištěno pře
pouštěcí stanicí klasickými pojistnými ventily. 3-40a) umožňuje řízení tepel
ných režimů jednotlivých částech zařízení bloku při spouštění vypouštěním páry
do atmosféry.4. 3-40c).
V jaderných elektrárnách používá přepouštěcích stanic zajištění chlazení
reaktoru při výpadku turbosoustrojí
