V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Plynové bubliny vznikají okamžiku, kdy součet parciálních tlaků všech
rozpuštěných plynů vodní páry rovná nebo vyšší než tlak uvažovaném
místě kapaliny. Lze tedy použít pro přibližně pro nízké koncentrace
CO2, které obvykle vyskytují. Pro molární koncentraci plynu rozpuštěného kapalné fázi tedy
platí
*, íPí (3-45)
kde Henryho konstanta, která závisí teplotě,
Pí parciální tlak plynu nad kapalinou. Přítomnost tedy projevuje velmi nepříznivě
korozí materiálu, nímž přichází voda kondenzát styku. Základ
ním způsobem odplynění však odplynění termické, neboť chemickým odplyne
ním zvyšuje solnost kotelní vody musí udržovat pod přípustnou mezí
zvýšeným odluhem. Rozpustnost kyslíku vodě závislosti tep
lotě anomální. Kyslíkovou korozi podporuje
účinek volného CO2.Při vyšších teplotách afinita kyslíku kovovým povrchům vyšší než redukční
účinek používaných alkalizačních prostředků. Toto odplynění může být termické chemické. Bubliny vznikají nejpozději, když tlak vodní
171
.
Platnost tohoto zákona omezena 11a plyny, které nereagují látkami vodě
rozpuštěnými.
Kromě toho platí Daltonův zákon, podle něhož celkový tlak paroplynové
směsi dán součtem parciálních tlaků jednotlivých plynů parciálního tlaku vodní
páry
i—n
P (3-48)
i=1
Rovnováha mezi vodou rozpuštěným plynem udržuje při nadbytku plynu
ve vodě (odplyňování):
a) tvořením plynových bublin konvekční látkovou výměnou,
b) difúzí plynů rozhraní obou fází.
Pro odstranění uvedených korozně aktivních plynů provádí odplynení
napájecí přídavné vody.
Při styku vody prostředím obsahujícím vzduch lze obsah rozpuštěných plynů,
s přihlédnutím jejich parciálnímu tlaku vzduchu, stanovit vztahů
m0j 894ao,(p Ps) (mg 1_1) (3-47a)
mCo2 5,81aco2(í? Ps) (mg (3-47b)
kde (MPa) celkový tlak nad hladinou
ps (MPa) parciální tlak vodní páry příslušné teploty. zvyšující teplotou rozpustnost kyslíku klesá, minima
dosahuje při teplotě asi 112 °C, pak opět stoupá.
Rozpustnost plynů lze vyjádřit též hmotnostních jednotkách
mi cciQiPi (kg m~3) (3-48)
kde hustota plynu při teplotě tlaku 101,32 kPa,
ai Bunsenův absorpční součinitel vyjadřuje objem čistého plynu tep
lotě tlaku 101,32 kPa rozpuštěného jednotkovém objemu čisté
vody. Lze tedy snížením tlaku nad kapalinou nebo zvýšením teploty
kapaliny vyvolat tvorbu bublin.
Podle Henryho zákona rovnovážných podmínek konstantní teploty
množství plynu rozpuštěného vodě přímo úměrné parciálnímu tlaku plynu
nad hladinou
