V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Velikost součinitele prostupu tepla závisí pracovní látce konstrukci
výměníku.
Často součinitel prostupu určuje podle zjednodušených podkladů výrobce pro
daný typ výměníku. 3-12)
Q (3-38)
8 (3-39)
Sp -----, Qk.NCpy(t^y í)j)
často setkáváme výměníkem vytápěným párou, něhož kaskádován
kondenzát tlakově výše položeného výměníku. Potom tepelná bilance tvar
(obr. nánosů,
s tloušťka stěny, popř. nánosů. Zhruba lze však počítat těmito hodnotami:
k 0,6 1,0 m~2°G při sdílení tepla přehřáté páry vody,
k 1,9 2,6 m-2 při sdílení tepla mokré páry vody,
k 0,3 0,6 m~2°C při sdílení tepla vody vody. (3-40)
Střední logaritmické spády jsou
Ařsp jvg) 41a)
lil -
tm tMX
\ (rm t\y) (trn tYX) ,
— ~--------~-------------- (á“41b)
ln-*"
Y X
A- (^k <vl \^m ^vy) -
Arsk -------------- --------------------- (3-41c)
f|j řvi
Iři -------------
tm tvy
a musí platit tepelné bilance
Qp -^řp(*p MyCpytyv2 ^va) |
Qm -Mp(iff vCpv(tvx ívj/) (3-42)
Qk i]j) M.kde součinitel přestupu tepla straně vody straně páry,
X tepelná vodivost stěny teplosměnné plochy, popř. 3-13)
Q -AfvCpv(^v2 ^vl) -Mp(ip *kl) “I” -3^k(*k2 Jkl) (3-43)
Při podrobném projekčním řešení vždy volí velikost výměníků podle výrob
ních typů, tak, aby vždy několik dispozičně technologicky souvisících vý
měníků bylo typově velikostí pokud možno stejných.
Střední logaritmický tepelný spád počítá známého vztahu
(3-37)
I p-~ <Y1
AÍ2 tv2
Jestliže výměníku zaváděna přehřátá topná pára dochází podchlazení
kondenzátu, třeba rozdělit při výpočtu celkovou teplosmennou plochu na
jednotlivé části (viz obr. Pak zvolené koncové tep-
161
