Tepelné elektrárny a teplárny

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Jaroslav Kadrnožka

Strana 16 z 610

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
při současném velmi nízkém využití jaderného paliva v dnešních reaktorech pomalými neutrony nahradí přírodního uranu asi 30 běžného hnědého uhlí. Nepotřebují stále vzácnější kyslík nezamořují atmosféru škodlivými plynnými pevnými exhalacemi. Zpomalení neutronů provádí vhodnou látkou moderátorem. Při štěpení pomalými neutrony tzv. Štěpením jader vznikají neutrony různou kinetickou energií. Mírové využití této energie bylo zahájeno spuštěním první jaderné elektrárny na světe 27.1. — Podíl nákladů palivo jaderných elektráren asi 30% celkových ná­ kladů rozdíl konvenčních elektráren, kde dosahuje Proto jsou jaderné elektrárny méně citlivé růst ceny paliva. Pomalými neutrony lze štěpit také izotop uranu 235, který možno získat přírodního thoria. Energie obsažená uranu 235 asi 1012 kg“ 1, což odpovídá asi 300 tmp. Radioaktivita okolí jaderné elektrárny bývá pravidelně nižší než okolí tihelné elektrárny. Pokud jde zásoby uranu, neliší totiž jaderná energetika, *) lihli vytěženého našich hnědouhelných povrchových dolech třeba přemístit 3 zeminy.2. — hlediska životního prostředí jsou jaderné elektrárny pro své okolí přijatel­ nější než elektrárny spalující uhlí nebo topný olej. Mezi nej důležitější patří stále rostoucí investiční náklady vlastní elektrárny doprovodné závody palivového cyklu, prodlužování doby výstavby, obavy před budoucím zásobováním jaderným palivem atd. Výzkum celém svete zaměřuje především snížení investičních nákladů na jaderné elektrárny, zvýšení spolehlivosti bezpečnosti vytvoření podmínek pro nejrychlejší přechod rychlé množivé vysokoteplotní reaktory. — Vzhledem velké nerovnoměrnosti rozložení zásob tuhých paliv Zemi a zřetelem tomu, kapalná plynná paliva jsou sedmdesátých let velmi drahá, jejich cena pravděpodobně dále poroste třeba jich využívat především v jiných odvětvích než pro výrobu elektrické energie, nemá mnoho zemí jinou alternativu pro výrobu elektřiny tepla než jaderná paliva. rychlých množivých reaktorech však přírod­ ního uranu vyrovná asi 800 hnědého uhlí.1 ern liv štěpn sy V posledních desetiletích otevřely zcela nové možnosti získávání ener­ gie. Tohoto izotopu nachází přírodním uranu pouze 0,7 rychlých plodivých reaktorech možno 238 získat plutonium 239, které štěpitelné pomalými neutrony stejně jako 235. sou­ časné době jsou většiny jaderných elektráren náklady vyrobenou elektrickou energii nižší než dosavadních konvenčních elektráren.1. y podnik „ v t„chnickó knihovna .1. Vysoký energetický obsah jaderného paliva snižuje objem těžby*) dopravy. Zájem rozvoj jaderné energetiky motivován mnoha faktory: — Energie obsažená jaderném palivu mnoho řádů vyšší než chemická energie fosilních paliv. pomalých (termických) jaderných reaktorech nej­ výhodnější energie neutronů asi 1/40 eV. Základním materiálem schopným řetězového štěpení izotop uranu 235.2 Jaderná paliva 1. roce 1938 byl poprvé pozorován proces štěpení uranu. Naproti tomu rychlých množivých plodivých reaktorech nesmí být neutrony zpomalovány. Rozvoj jaderné energetiky však přináší řadu problémů. Již roce 1942 byla Ferrnim uskutečněna Chicagu první řízená samovolná řetězová štěpná reakce uranu. července 1954 Sovětském svazu