V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
Již roce 1942 byla
Ferrnim uskutečněna Chicagu první řízená samovolná řetězová štěpná reakce
uranu.
Štěpením jader vznikají neutrony různou kinetickou energií. Mezi nej důležitější
patří stále rostoucí investiční náklady vlastní elektrárny doprovodné závody
palivového cyklu, prodlužování doby výstavby, obavy před budoucím zásobováním
jaderným palivem atd. Vysoký energetický obsah jaderného
paliva snižuje objem těžby*) dopravy.
y podnik
„ v
t„chnickó knihovna
.
Rozvoj jaderné energetiky však přináší řadu problémů.
Zájem rozvoj jaderné energetiky motivován mnoha faktory:
— Energie obsažená jaderném palivu mnoho řádů vyšší než chemická
energie fosilních paliv. Pomalými neutrony lze štěpit také izotop uranu 235,
který možno získat přírodního thoria. Pokud jde zásoby uranu, neliší totiž jaderná energetika,
*) lihli vytěženého našich hnědouhelných povrchových dolech třeba přemístit
3 zeminy.
Tohoto izotopu nachází přírodním uranu pouze 0,7 rychlých plodivých
reaktorech možno 238 získat plutonium 239, které štěpitelné pomalými
neutrony stejně jako 235. Zpomalení neutronů provádí vhodnou
látkou moderátorem. pomalých (termických) jaderných reaktorech nej
výhodnější energie neutronů asi 1/40 eV.1. rychlých množivých reaktorech však přírod
ního uranu vyrovná asi 800 hnědého uhlí.2.
Základním materiálem schopným řetězového štěpení izotop uranu 235.
— hlediska životního prostředí jsou jaderné elektrárny pro své okolí přijatel
nější než elektrárny spalující uhlí nebo topný olej.1. Mírové využití této energie bylo zahájeno spuštěním první jaderné elektrárny
na světe 27.
— Podíl nákladů palivo jaderných elektráren asi 30% celkových ná
kladů rozdíl konvenčních elektráren, kde dosahuje Proto jsou
jaderné elektrárny méně citlivé růst ceny paliva.
— Vzhledem velké nerovnoměrnosti rozložení zásob tuhých paliv Zemi
a zřetelem tomu, kapalná plynná paliva jsou sedmdesátých let velmi
drahá, jejich cena pravděpodobně dále poroste třeba jich využívat především
v jiných odvětvích než pro výrobu elektrické energie, nemá mnoho zemí jinou
alternativu pro výrobu elektřiny tepla než jaderná paliva. sou
časné době jsou většiny jaderných elektráren náklady vyrobenou elektrickou
energii nižší než dosavadních konvenčních elektráren. Nepotřebují stále vzácnější
kyslík nezamořují atmosféru škodlivými plynnými pevnými exhalacemi.1 ern liv štěpn sy
V posledních desetiletích otevřely zcela nové možnosti získávání ener
gie. Naproti tomu rychlých množivých plodivých reaktorech
nesmí být neutrony zpomalovány.
Výzkum celém svete zaměřuje především snížení investičních nákladů
na jaderné elektrárny, zvýšení spolehlivosti bezpečnosti vytvoření podmínek
pro nejrychlejší přechod rychlé množivé vysokoteplotní reaktory. července 1954 Sovětském svazu. při současném velmi nízkém využití jaderného paliva
v dnešních reaktorech pomalými neutrony nahradí přírodního uranu asi
30 běžného hnědého uhlí.1.2 Jaderná paliva
1. roce 1938 byl poprvé pozorován proces štěpení uranu.
Radioaktivita okolí jaderné elektrárny bývá pravidelně nižší než okolí tihelné
elektrárny. Energie obsažená uranu 235 asi 1012 kg“ 1,
což odpovídá asi 300 tmp. Při štěpení
pomalými neutrony tzv
