V knize jsou probrány základy obecné energetiky, teorie tepelné energetiky a schémata jaderných a tepelných elektráren spalujících klasická paliva. Značná pozornost je věnována provozním otázkám, teplárenství a centralizovanému zásobování teplem. Jsou popsány druhy vodních a palivových hospodářství, odstraňování tuhých zbytků a vliv elektrárny na životní prostředí. Kniha je zaměřena na řešení celkové koncepce výrobního bloku velkých elektráren a tepláren. Publikace je určena pracovníkům v elektrárnách a teplárnách, v projekčních a výzkumných ústavech, ve výrobních a montážních organizacích, v centrálních orgánech a rovněž studentům vysokých škol.
1 Y
Vliv tlaku teploty vstupní páry termickou účinnost kondenzační
elektrárny probrán kap. obr. vzrůstem tlaku jsou však spojeny další dva nepříznivé jevy,
které svém souhrnu zhoršují účinnost turbíny. 2. rostoucím tlakem páry zmenšuje celkový
objem protékající páry, čímž zmenšuje délka lopatek vysokotlakové středo-
tlakové části turbíny, tím také klesá účinnost turbíny. Tento vliv týká jak konden
začních, tak protitlakových turbín. 2-26 znázorněn průběh termické
účinnosti ideálního oběhli závislosti vstupním tlaku teplote páry. výjimkou velmi nízkých teplot je
však tohoto optima dosaženo při vysokých tlacích.2.4. oce
lemi feriticko-perlitickými lze vystačit teploty materiálu asi 580 °C, pro vyšší
teploty třeba použít austenitické oceli chromniklové. Účinnost turbínového
stupně závisí délce lopatky přibližně podle vztahu
V Voo (3-1)
kde r]co účinnost stupně nekonečně dlouhými lopatkami,
a (m) konstanta závisící konstrukčním provedení turbínového stupně [5] a
l (m) délka lopatek. Při teplotách nad 400 třeba vztahovat namáhání materiálu dlouho
dobé pevnosti materiálu tepla (mez tečení). Každému jednotkovému
výkonu přísluší určitý optimální tlak páry. rostoucí teplotou vliv
tlaku účinnost okolí vrcholu zmenšuje. Vrcholy
křivek pro jednotlivé teploty jsou spojeny čarou oblasti nalevo čáry A
účinnost rostoucím tlakem vzrůstá, naproti tomu oblasti diagramu napravo
od čáry termická účinnost tlakem klesá.L
3. Přitom třeba uvážit, teplota
trubek přehříváku, resp. 2-26 nelze kondenzačních
elektráren použít, neboť expanze končila příliš mokré páře. Dvojice vstupních parametrů odpo
vídající maximální termické účinnosti podle obr. přihříváku, asi vyšší než teplota páry. Závislost účinnosti elektrá
renského bloku vstupním tlaku páry výkonu bloku, respektováním pří
konu napáječky, uvedena obr.
Teplota vstupní páry musí volit vzhledem mechanickým vlastnostem mate
riálu. zřejmé, příkon napáječky bude
mít značné míry vliv volbu tlaku vstupní páry.
Zvyšování tlaku nepůsobilo zásadní obtíže při konstrukci kotlů ani turbín,
kdyby nebylo třeba současně zvyšovat teplotu páry zřetelem koncovému
stavu při expanzi.
146
. 2-27. Účinnost
kotle podstatě tlaku nezávisí, ale vzrůstem tlaku zvyšuje příkon napáječ-
ky, jejíž účinnost vzrůstajícím tlakem rovněž klesá. Čím vyšší blok výkon, tím vyššího
tlaku lze použít.
S rostoucím tlakem vzrůstají rovněž ztráty netěsností celého zařízení.
U velkých elektrárenských bloků vliv okrajových ztrát stupních turbíny
menší, neboť délka lopatek prvních stupňů přiměřená
